Rozhled č. 9 | irozhled.cz



Galerie Katakomby

CED, p. o., Zelný trh 9, Brno

www.galerie-katakomby.cz

Galerie Provázek

Zelný trh 9, Brno

www.provazek.cz

Galerie HaDivadla



www.hadivadlo.cz





www.galeriepekarska.cz



Pánská 13, Brno

www.trinactkabrno.cz





Klášter 1, Rajhrad

www.muzeumbrnenska.cz





www.vankovka.cz





www.galerieplatinium.cz





www.galerietitanium.cz

Malá galerie VUVEL

Hudcova 70, Brno

www.vri.cz



Novobranská , Brno

www.depozitaw.cz

Hravý bar

Václavská 6, Brno

www.stolnitenisbrno.cz/hravy-bar.php



Josefská 4, Brno







Hlinky 110, Brno

www.palacehlinky.cz

innost CED











ve spolupráci s CED, p. o.



obr. 1

obr. 2

Herečka a zpěvačka Libuše Sladká-Kvašná v rozhovoru s výtvarníkem Václavem

Kostohryzem poté, co zazpívala na vernisáži Josefa Bubeníka – Smaragdová země

v Galerii Třináctka (str. 12).

Výstava britského výtvarníka Johna Welsona, ro-

dáka z Walesu se uskutečnila v DAW. Jeho dílo

možno také shlédnout na youtube:

www.youtube.com/watch?v=vRolNU-SJRU

Foto nahoře: část instalace společných prací

Jana Wolfa a Johna Welsona (více na straně 3).

Vlevo: Naslouchátka Pavla Tasovského (str. 2).

Galerie Provázek

Pavel Tasovský – Železo

7. března – 30. dubna 2014



Dobrý den, vážení přátelé, sešli jsme se zde

na vernisáži výstavy uměleckého kováře

Pavla Tasovského nejen proto, abychom

obdivovali jeho nápadité dílo, ale abychom

se také dozvěděli něco pravdivého o jeho

minulosti a strastiplné cestě k umění, z če-

hož mnohé se mu zatím podařilo mistrovsky

skrývat a vytvářet tak nepravdivou image.

Neví se přesně, zda se narodil na nejse-

vernějším ostrově Řecka, který se nazývá

Thasos, je znám nejen krásnými plážemi

a bujnou vegetací, ale především mnoha mra-

morovými lomy. Odtud by se dala vysledovat

Mistrova láska ke kamenům, především ve

chvílích, kdy mu spoluobčané nejmenované

barvy pleti odcizí část jeho dominantního

materiálu, čímž je železo. Druhá domněnka

je, že se narodil poblíž Tasovického hradu

(okres Kladno) nebo Tasova (okres Hodo-

nín) či Tasova u Třebíče. Zde by byl – vedle

Josefa Robotky (podplukovníka generální-

ho štábu) či Jakuba Demla, antisemitského

faráře a básníka, kterého musel od vězení

zachraňovat komunistický básník Vítězslav

Nezval – nejslavnějším rodákem. Nejprve

ale přečtu obsah básně Svatopluka Čecha

Lešetínský kovář a kratičký úryvek z ní:

„Do vesnice Lešetice přivandrují němečtí

továrníci. Za velmi krutých podmínek za-

městnávají muže, ženy i děti a pranic se ne-

starají, jestli někdo v jejich službách zemře

a zanechá po sobě rodinu, která nemá, jak

by se protloukla. Navíc postupně vytlačují

původní obyvatele pomocí výhružek, anebo

jednoduše tak, že jim znemožní sehnat si

práci, takže se musí odstěhovat, aby přeži-

li. Pouze kovář nechce odejít ze své půdy.

Kovářův pomocník Václav se zamiluje do

jeho jediné dcery Lidušky“ (všimněte si pro-

sím, že paní Tasovská jmenuje se Ludmila),

„a odchází, aby vydělal peníze a oni se moh-

li vzít. Liduška mu slibuje, že na něj bude

čekat. Léta běží, kovář zůstává, ale prohrává

soudy s továrníky a daří se mu zle. Do ves-

nice se vrátilo několik původních obyvatel.

Jeden z nich hledá svou dívku a našel jenom

její hrob. Z bídy se podvolila továrníkovi,

otěhotněla a když se dítě narodilo, utopila se

i s ním.“ (Jak vidíte zde, paní Tasovská je zde,

živa a zdráva a chlapec také prosperuje.) „Ko-

vář s těmito lidmi sedává po večerech u se-

be a nejraději mluví o době husitské, kdys

Češi vzali do rukou zbraně a bránili svou

zem. Kováři přijdou zabavit dům a kovárnu,

on se však s přáteli brání a rozvášnění lidé

zapalují továrny a honí své utlačovatele. Pro

kováře opět přijdou i s posilami a smrtelně ho

postřelí. Ve chvíli, kdy umírá, se vrací nyní

bohatý Václav, který oznamuje, že továrník

odtáhl a podniku se ujal pravý Čech.“ (Ne

Svatopluk.) „Václav sám chce koupit kovár-

nu a oženit se s Liduškou. Kovář umírá.“ (...)

Tolik ukázka a zde si můžete prohlédnout

obrázek, který měl maličký Pavlík pověšený

nad postýlkou, ať už byla situovaná kdeko-

liv – a na který padl jeho zrak při raní i ve-

černí motlitbě. Není divu, že Germáni nebyli

v jeho chudé, leč poctivé a čistotné rodině

v oblibě a teprve mnohem později – vlivem

lukrativních zakázek do Spolkové republiky

Německo – si na ně tehdy již dospělý Pavel

Tasovský postupně musel zvyknout...

Ale to bychom předbíhali. První léta

u řemesla byla krušná. Malý, ale brzy zručný

Pavlík nejdříve chodil sbírat použitý koks,

který vyhazovali z továrny hraběte Collo-

redo-Mandsfelda kdesi na konci směny

a který se dal v chudé dědečkově kovárně re-

cyklovat, potom tahal měch, teprve za něko-

lik let začal dělat hřebíky a skobky, čili učil

se cvočkařem, jak se tehy říkalo. V patnácti

vykoval svoji první podkovu v dědečkově

kovárně, vrchností byl pochválen a poslán

z Čech do moravské Náměště, kde se za-

čal učit dalším nesám řemesla v kovárně

hraběte Haugwitze. Jeho další kariéra je již

popsána v publikacích víceméně pravdivě.

Přes školy odborné a stáže u Mistrů černé-

ho řemesla se vlasní pílí a cílevědomostí

propracoval až k výrazu osobitému, mnoha

výstavám i zakázkám od veřejných institucí

i soukromých mecenášů a zbohatlíků. Zmiň-

me zde i náměšťská kovářská sympozia, uni-

kátní akce, jež se pravidelně konají v zámec-

kém parku. Velkou oporou mu vždy byla již

zmíněná manželka, která sloužila jako inspi-

race i hromosvod a nikdy na svůj úděl nerep-

tala, stejně tak jako v básni od Svatopluka

Čecha. Přestože do přestavby vlastní kovár-

ny nedaleko náměšťské dominanty vložil

Mistr vzápětí celé značné manželčino věno,

nezdá se, že by jí lety popřál větších porcí

stravy, jak už bylo v kovářských rodinách

zvykem. Sílu a hlavní část stravy potřeboval

živitel rodiny, ač už by na to - po počáteč-

ních hubených letech – prostředky nyní měl.

Odráží se to i v Mistrově tvorbě. Všimněte si

např. soch s ženskými tématy – Matka země,

Tanečnice, Růže, Vpředu, vzadu – díla jsou

velmi úsporná, materiálově nenákladná. Na-

proti tomu na mužských tématech – typic-

kým příkladem budiž Hamounovo křeslo,

Pijácký stůl či Mužský kříž – železem, tady

i nancemi nikdy nešetřil.

A tak nám nezbývá než doufat, že až

se jednou zrealizuje odvěký Mistrův sen –

stavba čtvrtého pruhu dálnice (tzv. umělec-

kého) a odbočka do Náměště, kde on bude

navrhovat a realizovat všechny jím navrže-

né a vykované přejezdy a mosty, odbočky

a zábradlí, zbudou nance na výživnou stra-

vu nejen pro Pavla Tasovského, ale i pro ro-

dinu a učně, kteří dodnes nemají uzákoněny

své odbory a pravidelné přestávky na svači-

ny a procházky krásným zámeckým parkem

v Náměšti.

Karel Fuksa (zahajovací projev

na vernisáži – kráceno)

Ve středu 28. května 2014 proběhla

v prostorách DAW (Depozit atelié-

ru Wolf) na Novobranské 20 v Brně

výstava britského malíře a ilustrátora

Johna Welsona. Ten se již od své rané

tvorby hlásí k odkazu surrealismu,

který má ve Velké Británii po druhé

světové válce silné zastoupení. Byly



to především jeho přátelské vztahy

s Conroyem Maddoxem (1912–2005),

nestorem anglického surrealismu, kte-

ré jej dostaly do centra dění surreali-

smu světového. V Británii působí dvě

skupiny (v Londýně a Leedsu), jejichž

členem není, ale často s nimi spolupra-

cuje. Od devadesátých let také pravi-

Depozit ateliéru Wolf

John Welson – Výstava

Zahájení: 28. května 2014

David Helán – DODEKASPETIVA je ná-

zev výstavy zahájené v Galerii Provázek

ve čtvrtek 8. května 2014 v 17 hodin. Autor

(nar. 1979), absolvovent pražské Akademie

výtvarných umění a několika zahraničních

stáží (USA, Velká Británi) o svém díle na-

psal: „Během dvanácti let povyšuji zájem

o malbu na práci s celou škálou dostupných

médií, abych aktuálně nejvíce těžil z per-

formativního momentu projevu. Na výstavě

ale představuji právě průřez na známosti

upozaděného malířského putování, sym-

bolicky zakončený dvojicí instalací z uply-

nulých dvou let. Výběrem dvanáctky prací

Galerie Provázek

David Helán – DODEKASPETIVA

8. května – 28. června 2014

dotýkám se tématu civilizované krajiny, ale

i perspektivy uplatnění vnějších principů ve

vnitřním světě.“

delně vystavuje v České republice, a to

na společných výstavách skupiny Stir

Up, naposledy na cyklu výstav „Všich-

ni jsme stvořeni z lásky“ (Rozhled

č. 5/2013 a č. 8/2014). V úvodní řeči

Jan Wolf mj. řekl: „Dílo Johna Wel-

sona je ve svém celku i mnoha částech

zřetelně projevem surrealistické revo-

luce. Také probíhá na úrovni myšlení

a představ, tedy jako forma procesu

,od touhy k lásce s cílem poesie‘. Jeho

dílo je provokující, současně laskavé,

přímočaré a současně komplikované

a umožňující výklady, experimentující,

též expresívní i uvážlivé a vědomě po-

stupující vpřed s jistou konzervatívní

obezřetností.“ Svou premiéru měla

na vernisáži i akusticko-vizuální roláž

o J. Welsonovi, což se na výstavách

pořádaných Janem Wolfem stává již

tradicí.

x 50 = 100

Vystavující autor oslavuje vernisáží své padesátiny jubilejní

stou výstavou. Tak by se dala rozluštit šifra v názvu výstavy

Martina Foretníka v Galerii Katakomby. Samotné zahájení

proběhlo ve foyer před Sklepní scénou Divadla Husa na pro-

vázku, jelikož se potvrdil předpoklad velké návštěvnosti ver-

nisáže zmíněného autora. Zahrálo Tango Quartetto ReCampo

(na snímku zcela nahoře) a návštěvníci pak dílem gratulovali

vystavujícímu k výstavě i životnímu jubileu, dílem se věno-

vali prohlídce vystavených maleb, kreseb, fotograí i typo-

grackých realizací.

Galerie Katakomby

Martin Foretník: 1 x 50 = 100

2. dubna – 30. dubna 2014







Michal Ewilone Bajči – 7 písmen nekonečných variácií

28. května – 11. července 2014

„Keď som po prvý krát vzal do ruky sprej, bol to pocit ab-

solútnej slobody. Od prvotného pocitu adolescentnej revolty

som si so sprejom v ruke preskákal celú škálu emócií, zážit-

kov, skúseností a kompletnú transformáciu postoja k životu.

Na začiatku cesty bolo jedno slovo. Alter ego, tag, podpis,

pseudonym... výber nechám na vás. Sedem písmen odštar-

tovalo príbeh, kde z myšlienky sa stalo hoby, z hoby sa stala

práca, z práce životný štýl, a zo životného štýlu lozoa,“

řekl k výstavě autor.

Katalogy k jednotlivým výstavám,

které proběhly v prostorách galerie

lze zakoupit na recepci galerie

GALERIE PEKAŘSKÁ,

Pekařská 52, 602 00 Brno

Otevírací doba: PO – PÁ od 9.00 do 17.00 hod.

tel: +420 721 562 527, www.galeriepekarska.cz

e-mail: krejcirikova@galeriepekarska.cz, facebook.com/GaleriePekarska

…jsme mohli zjistit letos zjara v br-

něnské GALERII PEKAŘSKÁ z fo-

tograí Jiřího Hlušičky. Výstava byla

průřezem dvou desítek let fotografová-

ní - jeho velké záliby. Prostřednictvím

fotograe zachycuje svoje dojmy, situ-

ace, které jej oslovují svou vizualitou

a neopakovatelnou atmosférou.

Proč právě název „KOLIK PODOB

MÁ TICHO”, objasnil autor sám takto:

„Při výběru charakteristických záběrů,

pro tuto výstavní kolekci, jsem si uvě-

domil, že za společného jmenovatele

jejich významového vyznění lze pova-

žovat ticho. To se rozhostilo ve sním-

cích z cest do zahraničí a v posledních

letech ještě zjevněji v těch, v nichž se

pokouším zachytit životní prostředí

domova a ozřejmit opomíjená kouzla

přírody. Jak jinak jsem tedy měl soubor

fotograí pro výstavu pojmenovat?“

(Jiří Hlušička)

 Foto pro galerii: JEF KRATOCHVIL



Jiří Hlušička – Kolik podob má ticho...

24. dubna – 23. května 2014

Normandské útesy, 2008

Za osm minut dvě, (Tvarožná, 2010)

Pod červeným slunečníkem (Brno, 2009)

PhDr. Jiří Hlušička

      

Galerie Katakomby

Ruská umělecká škola

12. května – 31. května 2014

Olga Plchová se narodila v Leningra-

dě, žila na západní Sibiři. Po skončení

Saratovské umělecké školy pracova-

la jako návrhářka a pak scénografka

v činoherním divadle. V roce 1981 se

přestěhovala za svým manželem do

Brna. Určitou dobu byla návrhářkou

v reklamě, ale zkusila i jiné profese,

např. byla správcem Klubu zastupite-

lů města Brna. Stále se však věnovala

grace, kolážím, maluje olejovými bar-

vami a zabývá se řezbářstvím. Snaží se

do svých prací vnést pro ni tak charak-

teristický humor. Svou inspiraci čerpá

v přírodě; vytváří díla, v nichž věrně

zobrazuje oru i faunu, častokrát vy-

stavovala v Brně a v Praze. Ilustrovala

rovněž básnické sbírky českých autorů

Jana Skácela a Jindry Lirové, přelože-

ných do ruštiny, a také ilustrace veršů

ruské básnířky a překladatelky Ljubov

Vondrouškové.

Stanislava Losová (narozena 1959 v

Rychnově nad Kněžnou). Absolventka

VŠ umělecko-průmyslové V. I. Muchi-

nové v Leningradě (Dnes se škola jme-

nuje Saint Petersburg State Academy of

Art & Design.) Výstavy začala pořádat

od roku 1986 a od té doby jich měla bez-

počet. Rovněž účast na kolektivních vý-

stavách je nemalá, např.: 1987 – výstava

mladých, Praha, Mánes; 1987 – výsta-

va absolventů Orlická galerie – RnK;

1989 – Proemium, Český Krumlov;

1989 – Putovní výstava krajek, Švéd-

sko; 1990 – Výstava krajek, Frankfurt

nad Mohanem; 1987, 1988, 1989, 1990

– Oděv, šperk a doplňky, Praha, DÍLO;

1999 – krajky, Dánsko; 2000 – Salon

2000, Praha, Veletržní palác; 2002–2012

I.–VI. Bienále krajky, Vamberk a řada

dalších. Je členkou Unie výtvarných

umělců ČR, Syndikátu výtvarných

umělců, Mensy, RKOSM, o. s.

Světlana Šumberáková (narozena 1968

v Almatě v Kazachstánu), výtvarnu se

věnuje již od školních let. V roce 1986

nastoupila na Kazašskou státní pedago-

gickou univerzitu na obor Výtvarná vý-

chova a ukončila ji v roce 1991. V roce

1992 se přestěhovala do ČR. Hlavním

zájmem její tvorby je krajinomalba, ale

i poloabstraktní náměty jsou obsahem je-

jích děl. Její oblíbená technika malby je

nanášení barvy malířskou špachtlí. Barva

zamíchaná špachtlí je čistší a víc „dýchá“.

Mimo to svojí expresi dává i reliéf tahů.

Někdy vytváří i batiky. Kombinuje hor-

ké a studené způsoby. Realizovala řadu

výstav, např.: 2009 – Kavárna B2, Brno;

2010 – Souznění, Malá královopolská ga-

lerie, Brno; 2010 – Galerie Mlejn, Ostra-

va; 2012 – restaurace Bristol, Olomouc;

2013 – hotel Grand, Brno; 2014 – kavár-

na Divadelní klub, Olomouc; 2014 – re-

staurace Samovar, Brno a řada dalších.

Výstavu Ruská umělecká škola uspořá-

dalo v galerii Katakomby v rámci fes-

tivalu Ruské jaro na Moravě občanské

sdružení Ruské kulturně osvětové sdru-

žení na Moravě. Hlavní iniciátorka a

organizátorka výstavy, potažmo celého

festivalu, Ljubov Vondroušková výsta-

vu uvedla a představila všechny tři vy-

stavující. Na kytaru zahrála a zazpívala

svým zvučným, silným hlasem několik

ruských písní a jednu francouzskou

„Ničeho nelituj“ Marie Kubátová.

1) Jurij Tutarinov – člen ruské kulturní

a vzdělávací společnosti na Moravě předá-

vá na památku obraz umělce Alexeje My-

jasnikova z Nižného Novgorodu hejtmanovi

Jihomoravského kraje Michalu Haškovi.

2) Ljubov Vondroušková - hlavní organizá-

torka festivalu Ruské jaro na Moravě, před-

sedkyně organizačního výboru festivalu

a hejtman Jihomoravského kraje Michala

Hašek

3) Jurij Gorbunov – národní umělec Ruské

federace, bývalý sólista Národního divadla

Brno a Národního divadla Praha a držitel

české Ceny Thálie 2005 .

4) Generální konzul Ruské federace

v Brně Andrej Šaraškin.

5) Výkonný tajemník výboru pro národnost-

ní menšiny Magistrátu města Brna To-

máš Jurčik (uprostřed).

6) Táňa Janošová – mezzosopranistka

7) Pavel Bojko – kytarista, student JAMU.

Foto: Jindřich Pachta



koná se pod záštitou generálního konzula Ruské federace Andreje Šaraškina,

hejtmana JMK JUDr. Michala Haška a primátora statutárního města Brna Bc. Romana Onderky, MBA

1) 2) 3)

)

7. 3. 2014 v 10.00 do 6. 4. 2014

Restaurace Samovar, Koliště 5

Foto výstava „Sněžnyj Nižnij

Novgorod“ umělců z Ruska

Sergej ČADOV a Georgij ACHADOV

31. 3. 2014 v 17.00 do 27. 5. 2014

PdF MU, Poříčí 7/9

Foto výstava „Nižnij Novgorod“

umělce z Ruska

Sergej ČADOV a Georgij ACHADOV

7. 4. 2014 do 30. 4. 2014

Restaurace Samovar, Koliště 5

Výstava obrazů ruské malířky

Světlany ŠUMBERÁKOVÉ

17. 4. 2014 v 17.00 do 2. 5. 2014

Moravský sál, Grandhotel Brno,

Benešova 18-20

Výstava ruského malíře z Nižního

Novgorodu Alexseje MJASNIKOVA

«Под милым небом Родины моей»

26. 4. 2014

Výstava historických dokumentu

z 2.světové války na zamku Prštice

2.5. 2014 v 17.00 do 31.5.2014

Moravský sál, Grandhotel Brno,

Benešova 18-20,

Výstava ruského malíře z Nižního

Novgorodu Dmitrije GANINA

«Когда светло и тихо на душе»

5. 5. 2014 do 31. 5.2014

Restaurace Samovar, Koliště 5

Foto výstava „Sněžnyj Nižnij

Novgorod“ umělce z Ruska

Sergej ČADOV a Georgij ACHADOV

5. 5. 2014 v 17.00 do 31. 5. 2014

AS club, ul. Veslařská 67, Jundrov

Umělci z Ruska

Sergej ČADOV a Georgij ACHADOV

představuji Nižnij Novgorod

ve foto etudách

12. 5. 2014 v 18.00 hod. do 31. 5. 2014

Galerie „Katakomby“, Zelný trh 9

Výstava „Ruská umělecká škola“



1. 6. v restauraci Samovar výstava obrazů ruské malířky Světlany Šumberákové odstartovala Ruské kulturní léto.

Zemanova kavárna

Zuzana Pernicová – Prázdno

25. května – 30. srpna 2014.



V neděli 25. 5. byla v Zemanově kavárně v Brně na ulici

Josefské zahájena výstavu obrazů s názvem Prázdno. Jedná

se o soubor olejomaleb s tématikou stáří, smrti a eutanasie,

které si kladou za cíl vyvolat v návštěvnících zájem o tyto

otázky a vzbudit v nich potřebu zformulovat si na ně svůj

názor. Zdá se to být poněkud melancholické téma, avšak za-

myslet se nad těmito problémy znamená zamyslet se nad ži-

votem samým, nad jeho podstatou. Vždyť dokonalost života

spočívá právě v jeho konečnosti. A položit si otázku stárnutí

poněkud s předstihem znamená možnost do budoucna

ovlivnit jak vlastní stáří, tak stáří nás všech.

Obrazy jsou rozděleny do dvou skupin. Obrazy pokojů

s fragmenty předmětů vznikly s cílem vyvolat pocit urči-

té melancholie,

tichého smutku

a zastavení se v

čase. Jediným

pojítkem s okol-

ním světem je

vždy okno s vý-

hledem do ulice.

Autorka zde vel-

ký důraz klade na

společnou paměť

člověka, která

může znamenat most spojující stáří s mládím, spojující nás

lidi. Paměť jakožto možnost vzájemného pochopení.

Druhou část tvoří obrazy se záběry na stropy a obraz s po-

stavami. Autorka se v těchto obrazech zamýšlí nad tvrzením

Heleny Haškovcové: „Dokud člověk neumřel, žije“. Haš-

kovcová, významná geriatrička, zmiňuje, že současná me-

dicína produkuje velké množství chronicky nemocných lidí.

Obrazy jsou výsledkem úvah nad tím, co se dá ještě pokládat

za plnohodnotný život, a v jakém momentu se život omeze-

ný nemocí naopak mění v pouhé přežívání.



Po úvodní sochařské výstavě Jiřího Sobotky „pokřtila“ pro-

story Galerie Titanium první díla malířská. Ve středu 9. 4.

2014 proběhla v Titaniu vernisáž obrazů Tomáše Rossího.

Pět velkých pláten (190 x 250) s motivy zahrad a vodní hla-

diny přicestovalo do administrativního centra ze zapadlých

Janoviček u Bystřice nad Pernštejnem a přivezlo s sebou na-

prostou nezáludnost, nevypočítavost a trochu toho prachu

z půdy. Zeleně laděné obrazy svou povahou vlastně nezapa-

dají do světa luxusních prostor, zato velmi harmonují se sílou

a vehemencí právě se probouzející přírody. Rossího akryly

jsou malovány rozmáchlými, bujarými a uvolněnými tahy,

mají v sobě téměř lehkost akvarelu a v jejich přítomnosti cí-

tíme jakousi úlevu

a snadno se nám

dýchá. Obrazy

jsou na pomezí ab-

strakce a tvarovos-

ti a v tomto smyslu

si s námi stále po-

hrávají. S narůs-

tajícím odstupem

nabývají zblízka

pozorované zdán-

livě nesmyslně na-

hozené skvrny na významu, obrazy získávají na plasticitě

a kontrastu. Zblízka hůře rozpoznatelné stromy se při po-

hledu zdálky z plátna vyloupnou, a co nám na obrazech při

bližším pohledu možná chybí, to tam z odstupu najdeme.

A vloudí se nám otázka, co ještě by o sobě díla prozradila

a jaká tajemství by odhalila ze vzdálenosti, kterou už prostor

galerie neumožní. Výstava působí velmi příjemně. Obrazy

jsou jakoby srozuměné samy se sebou, uzavřené do vlast-

ního světa, zcela svobodné a oproštěné od obav z toho, jak

o nich kdo smýšlí. Velmi se proto těšíme na následující letní

výstavu, na kterou Tomáš Rossí přiveze další várku svých

prací. Dá se očekávat, že i napodruhé obohatí – tento v Brně

málo vystavující autor – městskou civilizaci svým upřím-

ným projevem.

Galerie Titanium

Tomáš Rossí – Obrazy

9. dubna – 30. června 2014





Na jaře tohoto roku byla vydána kni-

ha Jana Dočekala nazvaná Rozhovory

2005 – 2013 s podtitulem (Může být,

ale my takovými řečmi nehodláme ztrá-

cet čas). Autor se kromě své vlastní vý-

tvarné činnosti zabývá teorií současného

výtvarného umění, již více jak třicet let

publikuje v odborném i denním tisku,

zahajuje výstavy a celou svojí činností

tak vlastně mapuje kulturní – převáž-

ně výtvarný – život v oblasti Vysočiny

a jižní Moravy. Dokladem této činnosti

je zmíněná kniha, která obsahuje třiatři-

cet rozhovorů s osobnostmi věnujícími

se převážně malbě, sochařství, gra-

ce, designu, fotograi, ale i literatuře

či uměnovědě. Jak je na záložce knihy

uvedeno, většina rozhovorů vyšla ve

zmiňovaném období v odborném či den-

ním tisku nebo na internetových strán-

kách. Mezi dotazovanými jsou např.:

nedávno zemřelý malíř Jaroslav Šerých;

básník a teoretik surrealismu původem

z Brna a žijící od roku 1969 v Belgii

Arnošt Budík; umělecký kovář Pavel

Tasovský; třebíčský ilustrátor a grak,

ak. mal. Josef Kremláček; výtvarník, pu-

blicista a zakladatel největšího soukro-

mého archivu výtvarného umění u nás

Jiří Hůla; brněnská ak. mal. Zdena Höh-

mová; výtvarník a architekt Aleš Navrátil

a řada dalších.

Zájemci si mohou publikaci objednat

na adrese:

Mgr. Jan Dočekal

Novodvorská 1042/18, 674 01 Třebíč

email: jan.docekal@volny.cz

Jan Dočekal: Rozhovory 2005 – 2013

Vydalo: Amaprint-Kerndl, s. r. o., Třebíč 2014

296 stran, cena 250 Kč

ISBN 978-80-87710-23-4

Prostory Galerie Hadivadla v brněnské

Alfa pasáži zaplnily od března do kon-

ce dubna plátna brněnského výtvarníka

Milan Obrdlíka. Výstava nesoucí název

Šedokupa konaná pod hlavičkou pátého

ročníku Týdne výtvarné kultury, byla

zahájená slavnostní vernisáží 12. 3.,

úvodního slova se ujal sám kurátor ga-

lerie Josef Bubeník. Soubor maleb z let

2009 – 2014 sjednocený pod název Še-

dokupa, lze vnímat jako záznam uměl-

cova vědomí i nevědomí, které s pomocí

barev a linií vystupuje na povrch smys-



Galerie HaDivadla

Milan Obrdlík – Šedokupa

12. března – 30. dubna 2014

lového vnímání a může tak působit na

samotného diváka. Na divákovi je pak

interpretace vjemu, který je autorem na-

směrován pouze názvem obrazu. Cestu

musí podniknout každý sám, a i na ver-

nisáži se tak mohl každý divák dobrat

jiného cíle. K poslání umění jako k hle-

dání nadčasových souvislostí z vlastní-

ho subjektivního pohledu, pak odkazuje

název výstavy na šedou kúru mozkovou.

Záhadnou hmotu, která jako houba vstře-

bává a vnímá i nejmenší detaily jsoucna,

které vědomě neregistrujeme, ale šeď

našich procesorů takové vjemy stále

zpracovává a vyhodnocuje. Přítomným

divákům vernisáže tento záměr přiblí-

žil a vysvětlil kurátor galerie i samotný

autor, který také odpovídal po zahájení

výstavy u sklenky vína na konkrétní

dotazy k vystaveným malbám. Během

celého průběhu výstavy pak samotná in-

stalace působila jako podvědomý zdroj

vjemů a informací pro všechny diváky

a hosty Hadivadla, kteří se nechali zlákat

múzou Thálií do prostor divadla a moh-

li se tak současně radovat i z výsledků

múz malířských. (MO)



Hravý bar

Bashka Zuskinová – obrazy

Zahájení výstavy: 26. dubna 2014

Nereálná tvář reálného světa je název vý-

stavy Bashky Zuskinové, která byla zahá-

jena v Hravém baru v sobotu 26. 4. 2014

od 18 hod. O motivech tvorby a pojetí svě-

ta této mladé slovenské autorky jsme již

psali v Rozhledu č. 8, str. 8 u příležitosti

její výstavy v Klubu Dezert na Roosevelto-



Výstavu uvedl PhDr. et Mgr. Antonín Do-

lák, Ph.D. řečí nazvanou Leoš Janáček

a Vladimír Kiseljov (hudba v obrazech),

ve které nejprve zobecnil termíny vědomí

a jeho poměr ke světu a vesmíru, poté

osvětloval návštěvníkům konkrétní narativ-

ní motivy na Kiseljovových obrazech, jak se

projevuje ovlivnění hudbou a co tím autor

Galerie HaDivadla

Vladimír Kiseljov – Tryskání života barvou

5. května – 30. června 2014

vě ulici v Brně (více na: www.irozhled.cz/

docs/iROZHLED08.pdf ). Výstavu můžete

navštívit denně od 14 do 22 hodin.

sděluje. Druhou částí vernisáže byla vý-

tvarná akce – vytvoření nového obrazu na

motivy Janáčkovy Glagolské mše a to tech-

nikou nalévané barvy na sololitovou desku.





Od 22. 5. do 26. 6. probíhá v galerii Pla-

tinium výstava obrazů Kateřiny Holmanové

nazvaná Vnitřním zrakem. Kateřina Holma-

nová je vzděláním a profesí sice architektka,

ale malování ji provází celý život, a dá se

říci, že poslední dva roky mu zcela propadla.

Vnitřním zrakem je její první výstava, na kte-

ré představuje téměř všechna svá dosavadní

stěžejní díla. Holmanová tvoří obrazy velmi

soustředěně a pomalu. Nenechává se inspi-

rovat momentální náladou či rozpoložením.

Její přístup k tvorbě je vlastně meditativní

až losocký. S každým dalším obrazem si

klade za cíl hlubší poznání sebe sama, další

překročení hranice v sobě dosud neobjeve-

ného, otevření další třinácté komnaty. Její

plátna jsou výsledkem sbírání odvahy, vý-

sledkem niterného vhledu do své duše, jsou

vyjádřením zásadních pocitů, snů a zážitků,

které utvářejí autorčinu osobnost. Obrazy

malířka doprovází krátkými texty.

Galerie Platinium

Kateřina Holmanová – Vnitřním zrakem

22. května – 26. června 2014







Celoroční úsilí dětí z výtvarné školy Mirosla-

vy Maixnerové (foto vlevo) bylo zúročeno na

výstavě pořádané v měsíci červnu v Galerii

Katakomby. Na vernisáži vystoupily: Rena-

ta Tulejová (zpěv), Adéla Kunzová (étna)

a lakování nehtů přítomným zájemcům pro-

váděla Dominika Blinková.

Galerie Katakomby

Výtvarná škola Miroslavy Maixnerové

5. června – 12. července 2014

Palace Hlinky

Dagmar Sochorová – tapiserie

Dana Marková – plastiky

5. června - 7. září 2014

D 

   

       

Josef Bubeník; vydává naklada-

      

        

Petr Oslzlý

Ondřej NavrátilArchiv CED,

Kateřina Dubovcová, Jef Kratochvil, Anna Pecková





 



Jiří Lopour – Tesně vedle midaly

2. června – 15. srpna 2014



Fotograf Martin Zeman vystudoval

gymnázium K. V. Raise v Hlinsku v Če-

chách a následně Vysoké učení tech-

nické Brno, obor informační technolo-

gie a Institut tvůrčí fotograe na Slez-

ské univerzitě. V současné době pracuje

v Brně jako soukromý podnikatel v ob-

lasti fotograe, graky a videa. Spe-

cializuje se na fotografování architek-

tury a interiéru a spolupracuje mimo

jiné s časopisy Dřevo&stavby, Archi-

tekt, Pěkné bydlení a dalšími. Od roku

2003 spolupracuje s divadlem Husa

na provázku a HaDivadlem a od sezó-

ny 2010/2011 fotografuje exkluzivně

i Filharmonii Brno. Více na: www.DA-

telier.cz.



Martin Zeman – JAZZFESTBRNO

1. dubna – 15. května 2014









„…Kubíčkovy obrazy, vyzývající ke klid-

nému prodlévání a pozitivní meditaci,

plné jasu z harmonie a krásy, jsou dílem

bytostného senzitivního racionalisty, jed-

noho z nejryzejších, jaké české moderní

umění mělo.“ Zdeněk Kudělka

Dílo Jánuše Kubíčka (1921–1993) bylo

dosud představeno na sto třech samo-

statných výstavách a expozicích, a dále

více než na sto společných výstavách

v Bulharsku, České republice, Estonsku,

ve Francii, v Chorvatsku, Kuvajtu, Liba-

nonu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, ve

Slovenské republice, Spolkové republice

Německo a ve Švédsku. Jeho tvorba je

zastoupena ve všech našich významných

galerijních sbírkách a dále v soukromých

sbírkách u nás, ve Francii, Nizozemsku,

Norsku, Rakousku, Rumunsku, Spoje-

ném království Velké Británie a Severní-

ho Irska, Spojených státech amerických,

ve Spolkové republice Německo, Špa-

nělsku a ve Švýcarsku.

Návštěva galerie je možná ve všední

dny 9–16 hodin nebo po domluvě na

tel.: 533 332 032.



Jánuš Kubíček

16. května –30. června 2014

O Lopurových obrazech, které zob-

razují mnohačetné dimenze prostoru,

jsme v Rohledech psali již několikrát.

Svá nejnovější díla představuje nyní

v undergroundové restauraci Těsně ve-

dle, z čehož je odvozen i název výstavy.

Součástí vernisáže bylo i první veřejné

promítání krátkého dokumentu o díle

vystavujícího „Guru a špulky“ z reži-

sérské dílny Libora Šmatelky.





„Ta zem byla živá, pulsující aglome-

race. Všemu dominovala smaragdová

krajina prapodivných tvarů se zeleno-

žlutými mihotavými světly a odles-

ky. Nepoznával jsem v nich krajinná

zákoutí či města a sídla nám známá,

a ani perspektivou školené oko nedo-

kázalo odlišit vzdálené od bližšího.

A tak jedinou konstantou tehdejších

vzpomínek byl pocit viděného. Pocit tu-

risty, který si povzdechne nad fotograí

z cest: ,To byla krása!´“ řekl mj. při

zahajování své výstavy Josef Bube-

ník ve čtvrtek 5. června v 18 hodin

v Galerii Třináctka. Na výstavě před-

stavil své nejnovější obrázky z cyklu

Smaragdová země.

(Na snímku dole: autor v rozhovoru

s fotografkou Annou Peckovou.)



Josef Bubeník – Smaragdová země

5. června – 30. června 2014



Alžběta Štefunková-Szabó – Obrazy

30. dubna – 31. května 2014

Autorka představila své malby v Galerii

Vaňkovka – Slévárna. Je absolventkou Vy-

soké školy výtvarných umění v Bratislavě,

ilustrovala řadu knih. Posledních dvacet

let žije a tvoří v České republice. Foto z

vernisáže zcela vlevo: na zahájení zahrál

saxofonista Jiří Jelínek z bývalé kapely Psí

Cyklus tří výstav surrealistického cyklu,

které byly k vidění v Památníku písem-

nictví na Moravě v Rajhradě byl ukončen

výstavou Černé slunce – obrazy Josefa

Kremláčka a Lubomíra Kerndla. První

z cyklu byla výstava o životě a díle literár-

ním i výtvarném Vítězslava Nezvala, násle-

dovala výstava skupiny Stir Up „Všichni



Kremláček, Kerndl – Černé slunce

2. dubna –27. července 2014

jme stvořeni z lásky“ (viz též: Rozhled

č. 8/2014).

Foto nahoře: obrazy L. Kerndla a graky

J. Kremláčka.



 

vojáci, výstavu uvedla kurátorka Dana Do-

ricová (uprostřed) a autorka Alžběta Šte-

funková-Szabó (zcela vpravo).

V měsíci květnu proběhla výstava šper-

ků Jiřího Jahelky v Galerii Třináctka

s podtitulem: O zvířátkách a jiných

věcech.



Jiří Jahelka – Šperky

1. května – 3. června 2014