Výstavní subjekty zahrnuté
v tomto čísle:
Galerie Katakomby
CED, p. o., Zelný trh 9, Brno
www.galerie-katakomby.cz
Galerie Provázek
Zelný trh 9, Brno
www.provazek.cz
Galerie HaDivadla
Poštovská 8D, Alfa pasáž, Brno
www.hadivadlo.cz
Galerie Třináctka
Pánská 13, Brno
www.trinactkabrno.cz
Galerie Lužánky
Středisko volného času
Lidická 50, Brno
www.luzanky.cz
Galerie Hády
Horníkova 1, Brno
http://www.zshornikova.cz/galerie/
Galerie Pekařská
Pekařská 52, Brno
www.galeriepekarska.cz
Galerie Platinium
Veveří 111, Brno
www.galerieplatinium.cz
Galerie Galapa
Běhounská 22, Brno
www.galapa.cz
Dvorek pod Petrovem
Petrov 1, Brno
www.dvorekpodpetrovem.cz
Malá královopolská galerie
Husitská 1, Brno
www.mkgbrno.cz
Cafe Gracian
Lidická 17, Brno
www.cafegracian.cz
Galerie pod Petrovem
Kopečná 20, Brno
www.galeriepodpetrovem.cz
Wannieck Gallery –
Galerie na mostě
Ve Vaňkovce 2, Brno
www.wannieckgallery.cz
Muzeum města Brna, p. o.
Špilberk 1, Brno
www.spilberk.cz
Galerie Čertův ocas
Mohelský mlýn, Mohelno
www.stir-up.net
6
Činnost CED se uskutečňuje za nanční podpory MK ČR. Statutární město Brno nančně podporuje Centrum experimentálního divadla, příspěvkovou organizaci.
Toto číslo vyšlo
20. září 2013
R
o
zh
l
e
d
Informace o výstavách ve městě Brně,
které se uskutečnily či právě probíhají.
Vydává nakladatelství STYLOS
ve spolupráci s CED, p. o.
www.irozhled.cz
Na Provázku se vystavuje jak
o život / Galerie Provázek / obr. 1
André a Gregor na mostě / Galerie na
mostě – Wannieck Gallery / obr. 2
GLOW – Ševčíková, Lopour, Bubeník /
Galerie Katakomby
Podzimní výstavy v MKG /
Malá Královopolská Galerie
Něco málo na Dvorku pod Petrovem /
Dvorek pod Petrovem
Vladimíra Sedláková
Retrospektiva / Špilberk, MMB
Křížovka po 30 letech /
Špilberk, MMB
Líšeňský kulturní podzim 2013 /
Galerie Hády
Karel Gregor – Nízká laťka /
Galerie HaDivadla
Jak vznikaly prostory /
Galerie Pekařská
Patrik Vlček – Sochy /
Galerie Pekařská
Alena Krkošková /
Galerie Pekařská
Ivana Kotýnková – Drobné radosti
života / Galerie Pekařská
Alena Wagnerová – Magické
zahrady / Galerie Pekařská
Jiřina Strýčková – Kresby /
Galerie Pekařská
Přehlídka / děti ilustrují literaturu /
Galerie Lužánky
Obrazy Lubomíra Stejskala /
Galerie Galapa
Šárka Hejnová – Mozaiky /
Galerie Katakomby
Sochař Pavel Medek /
Představujeme
Prostor zaplněný vědomím /
Autorské studie
Dialogy – Slunce a duše /
Galerie pod Petrovem
Jánuš Kubíček v Platiniu /
Galerie Platinium
Zdeněk Cibulka – Mlýnek na problémy
/ Galerie Čertův ocas / obr. 3
Jaroslav Fišer – Česká krajina /
Galerie Třináctka
Anna Pecková – 1968 /
Galerie Třináctka
Oldřich Hrb – Fotograe /
Cafe Gracian
2
2
2
3
3
4
4
5
5
6
7
7
8
9
10
11
11
11
13
13
13
14
14
15
15
16
obr. 1
obr. 2
obr. 3
2
Výstava obrazů Davida Cajthamla
bude zahájena v den zahájení festivalu
Duha v Brně (9. ročník Divadla v po-
hybu) pořádaného Divadlem Husa na
provázku dne 21. září 2013.
Historička umění Vilma Hubáčková
o autorovi napsala: Z původní výtvar-
představy se vyvinul nekonvenční
a tajemný příběh, který se dostává
k prapočátkům lidské existence. Moř-
ská dívka univerzální matka a milen-
ka byla stvořena prostřednictvím slova.
Slovo se zhmotnilo do podoby člověka,
vytvořilo si svého nositele z důvodu
přežití. Mozek dívky produkuje myšlen-
ky, které dávají řád chaosu světa.
Plakáty DHNP průřez tvorbou z let
1968-2013 je název výstavy plakátů
z uplynulých 45 sezon. Bude zahájena
dne 22. 9. 2013 společně s komponova-
ným programem v sále Antonína Pro-
cházky v Domě umění na Malinovského
náměstí, kde Divadlo na provázku našlo
své zázemí po více jak dvacet let. Po
skončení akce v Domě umění bude mož-
no shlédnout plakáty v budově dnešního
sídla Divadla Husa na provázku, v Domě
pánů z Fanalu na Zelném trhu č. p. 9.
NA PROVÁZKU SE VYSTAVUJE
JAKO O ŽIVOT
ANDRÉ A GREGOR
NA MOSTĚ
Wannieck Gallery – Galerie na mostě
André a Karel Gregor
25. června 29. září 2013
V Denisových sadech
proběhne ve středu
25. 9. v 16 hodin hap-
pening „AŤ ŽIJE
VÁCLAV!k přejmenování be-
zejmenné uličky u divadla, poté
výtvarný happening Karla Gre-
gora na Alžbětinské scéně s -
zvem CO ZBYLO ZE SRDCE
a výstava fotograí Václava
Havla (Všechny světové agen-
tury řekly Ano!). V sobotu 28.
září v 18.30 ve foyer začne ver-
nisáž výstavy, SVĚT PODLE
ČAPKA“, instalace pracovního
stolu Karla Čapka.
Dva brněnští výtvarníci, André a Karel
Gregor, vystavují od června do konce
září v Galerii na mostě – části Wannieck
Gallery. Osobně i umělecky se poznali
v prostředí Divadla Husa na provázku,
kde na počátku tisíciletí oba pracovali
(Karel Gregor dodnes). Od té doby měli
bezpočet společných výstav. Každý
z nich vystavuje i samostatně, ale spo-
lečným projektům se nevyhýbají a v ča-
sovém posunu zhodnocují proměny, kte-
ré nastaly od konce projektu předešlého.
Dominantním námětem tvorby Karla
Gregora vždy byla lidská postava. Od
samých počátků své tvorby studoval
a zobrazoval anatomii, pohyb, gesta
často jdoucí do exaltovanosti, to když
jimi vyjadřuje údiv či strach a stres. Ba-
revnost pozadí vždy doplňuje kompo-
zici pohybu jeho postav. Tvorba Karla
Gregora se neustále rozvíjí a graduje,
přesto však zůstává jednotná a ucelená.
André je ve svých obrazech „di-
vočejší“ a „neučesanější“. Kontrastní
tmavé barvy, syrovost zobrazovaných
objektů a ironická břitkost námětů, tvo-
ří v Andrého obrazech ucelený příběh.
V těchto příbězích mnohdy reaguje na
dění kolem sebe a petrikuje je tím do
vizuálního znaku.
(Foto na 1. straně: společná instalace)
GLOW čili ZÁŘE ZÁŘÍ CELÉ ZÁŘÍ
je název výstavy, která na počátku září
zahájila novou výstavnickou sezonu
v galerii Katakomby. Tři autoři, Lucie
Ševčíková, Jiří Lopour a Josef Bubeník,
zde představili své barevné kresebné
výstupy. Představená díla jsou vizuální
introspekcí jejich vnitřních pohnutek,
vznikají ze zaujetí pro barvu, linii i tvar
Galerie Katakomby
GLOW (Lucie Ševčíková –
Jiří Lopour – Josef Bubeník)
3. září – 30. září 2013
a jejich prostřednictvím promlouvají
k návštěvníkům. „Jdu se ještě nabít. Mají
ohromnou sílu,“ prohlásil jeden návštěv-
ník, který výstavu shlédl opakovaně.
Lucie Ševčíková Jiří Lopour Josef Bubeník
3
Dvorek pod Petrovem
Ondřej Bělica – Něco málo
27. července – 21. září 2013
Od 26. července se koná v kavárně Dvorek
pod Petrovem prodejní výstava dosavadní
tvorby výtvarníka Ondřeje Bělici, pod -
zvem „Něco málo“. V málu je to-
tiž krása, v málu je poezie, kterou
Bělica protknul celou svou mini-
malistickou tvorbu.
Poprvé upoutal větší pozornost
svojí úspěšnou výstavou soch,
která byla k vidění od 9. května
v kavárně Podnebí v Brně. -
stava „Něco málo“ navazuje na
umělcovu tvorbu a na rozdíl od
předešlé je doplněná o umělcova
mladší díla.
Celkovou expozici budou tvořit
série Bělicových drátěných soch,
kterými pomyslně navazuje na
starší sochaře, jakými jsou na-
příklad Ivan Lovatt nebo Derek
Kinzett, kteří tvořili ze stejného
materiálu. Bělica sice použil po-
dobné médium, ale naprosto jiné
pojetí. Svojí ideou a jistou mírou
abstrakce posunul tyto objekty do
jakési vyšší sféry bytí.
Tyto sochy pak budou do-
plněny o umělecká plátna se zakompo-
novanou drátovou strukturou ve formě
penetrací a kovovými průhledy vytvářejí-
cími oka zírající z pláten. Bělica tak pře-
šel z ryze prostorové tvorby do plošné,
v podstatě posunul svoji obrazovou tvorbu
na trojdimenzionální díla na pomezí obra-
zu a objektu.
Minimalismus, koncept a kov, tři slova,
jež charakterizují tvorbu tohoto mladého
umělce. Každý, komu alespoň jedno z těch-
to slov Něco málo říká, by si jméno Ondřeje
Bělici měl do budoucna jistě zapamatovat a
nenechat si ujít zážitkovou vernisáž, která
se bude konat 26. července od 18:00 v již
dříve zmíněné kavárně. Vernisáž bude do-
plněna o artové videoprojekce z dílny spo-
lečného ateliéru Gimonfu Ondřeje Bělici a
Jana Adamuse, umění bude sálat ze všech
stran a je se tedy rozhodně na co těšit.
Markéta Chalupová
Něco málo na Dvorku pod Petrovem
Malá, ale naše… tak by se dala charakte-
rizovat výstavní prostora před vstupem do
Obřadní síně Brno-Královo Pole na
Husitské. A tak se k ní chováme i my. Mra-
morové podesty a obložení
místností, navržené archi-
tektem Lacinou, vybízejí
k dotvoření atmosféry kul-
turního prostoru radnice
a tak je dotváříme. Každé
tři týdny se mění tvář Malé
Královopolské Galerie,
kde vystavují začínající
i renomovaní umělci nejen
Králova Pole, ale i Brna,
celé České republiky i za-
hraniční hosté. Kurátorem
MKG je již druhým rokem
brněnský výtvarník a fotograf Martin Fo-
retník, celou MKGalerii zaštiťuje Umělec-
sdružení Parnas pod vedením Richarda
Tribuly.
Zvláštní atmosféra MKGalerie inspirovala
kurátora i ke konání dalších podniků be-
sedy s výtvarníky (např. Aloisem Mikul-
kou), pravidelné koncerty klavírní,
pěvecké, instrumentální nebo divadelní, do-
tvořili MKGalerii jako kulturní celek.
MKGalerie je otevřená pro veřejnost každý
všední den od 13 do 17.30 hodin a vstup je
zdarma.
25. září 2013 se otevřou dveře PODZIM-
NÍHO SALONU US PARNAS a hostů
pravidelná akce, která seznamuje širokou
veřejnost s novými uměleckými díly brněn-
ských výtvarníků, představí širokou škálu
výtvarných směrů i technik.
16. října 2013 vernisáží zahájí svoji výsta-
vu brněnský krajinář Josef ŠIDÁK, jehož
obrazy vyzařují lásku k přírodě a oslavu
její čistoty a krásy.
6. listopadu 2013 se v MKGalerii předsta-
Tomáš PROKEŠ výtvarník, fotograf
a propagátor Reiki. Vytváří pohádkově-fan-
tastickou krajinu, která probouzí sny a před-
stavy, které se nacházejí v každém z nás.
27. listopadu 2013 - událost roku v MKGa-
lerii PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ PAR-
Podzimní výstavy v Malé Královopolské Galerii
NASU dlouho připravovaná výstava ke
30. výročí vzniku tohoto královopolského
uměleckého sdružení. Nechá nahlédnout
„pod pokličku“ života výtvarníků…
Práci MKGalerie a veškeré dění v -
žete sledovat na webovkách www.mkg-
brno.cz nebo na sociální síti FB Malá
Královopolská Galerie. Vydáváme kulturní
občasník PALETA.
Ale úplně nejlíp je přijít a podívat se na
vlastní oči…
4
VLADIMÍRA SEDLÁKOVÁ:
PŘEKRAČOVAT NASTAVENÉ HRANICE
Od 19. června do 18. srpna 2013 pro-
bíhala v Muzeu města Brna na hradě
Špilberku retrospektivní výstava ma-
lířského, kresebného a grackého díla
Vladimíry Sedlákové (1952). Pod ku-
rátorským vedením doktorky Kaliopi
Chamonikola zde byla představena
řada tvůrčích období Vladimíry Sedlá-
kové od ukončení studií na Akademii
výtvarných umění v Praze (ateliér prof.
Jana Smetany) do současnosti. Přehled
tvůrčích etap zahájila raná osmdesátá
léta s projekty a charakteristikami věku
techniky, bylo zastoupeno období ko-
lem roku 1990 s tématem struktur a drs-
ností, nechyběly charakteristiky z první
poloviny devadesátých let ani prozkou-
mávání jazyka počítače, jež dodnes
v díle převládá v podobě tzv. „hladin“
(layers). Výstavu uzavřela série nejno-
vější tvorby jako výsledek nepřetržité
výstavní aktivity Vladimíry Sedlákové.
Tato nepřehlédnutelná autorka s vy-
hraněným výtvarným rukopisem a in-
dividuálním uměleckým směřováním
inklinovala již záhy po absolvování
Akademie výtvarných umění v Praze
ke geometrii a geometrickým formám.
Postupné abstrahování a redukování
tvaru, doprovázené přehodnocováním
témat ze světa strojní techniky odkazo-
valo na autorčino středoškolské vzdělá-
(Střední průmyslová škola strojnic-
ká) a stalo se zároveň dokladem snahy
o co nejčistší, oproštěný výraz. Tuto
snahu podporovala neustálá práce s pes-
trou šíří výtvarných prostředků linií,
tvarem, barvou, plochou, ale i objemem
a prostorem, neboť celá její jednotná
a ucelená tvorba je pozoruhodně boha-
na řadu rozličných výtvarných dis-
ciplín zahrnuje vedle obrazů, grak
a kreseb též plastiky, objekty a výtvarná
díla do architektury. V polovině 90. let
výrazně ovlivnilo podobu díla Vladimí-
ry Sedlákové nové médium počítač.
Jeho možnosti autorka prozkoumává
a rozvíjí dodnes. Kompoziční principy
jako zrcadlení nebo symetrie v něm au-
torka povyšuje na samostatná výtvarná
témata, připojuje k nim monochromii
a snaží se v tomto svém novém přístu-
pu najít dosud neobjevený řád. Ten je
na první pohled dán již samotnou prací
v sériích a cyklech, vedoucích k tvorbě
strukturálních řad (ať už obrazů, kre-
seb nebo grak) charakterizovaných
rytmičností a komplementaritou. Ryt-
mičnost a komplementarita bývají ně-
kdy výrazné, jindy téměř neznatelné
a pouhým okem těžko identikovatelné.
Všechny tyto výtvarné meze, za kte-
se zajít, byly k vidění jak na
výše zmíněné retrospektivní výstavě na
hradě Špilberku, tak i v prostorách Ga-
lerie Katakomby Centra experimentál-
ního divadla v letech 2008 a 2009. Jako
kdyby cílem díla Vladimíry Sedlákové
bylo překračovat nastavené hranice.
Foto: Miloš Strnad
Špilberk – Muzeum města Brna
Vladimíra Sedláková – Retrospektiva
19. června – 18. srpna 2013
KŘÍŽOVKA
PO 30 LETECH
Ve čtvrtek 15. srpna 2013 v 17 hodin
proběhla v Muzeu města Brna na hradě
Špilberku v přednáškovém sále Ogilvy
vzpomínková beseda o dvou význam-
ných výstavách z počátku 80. let v Kří-
žové chodbě Nové radnice. Přítomné
uvítala a úvodní slovo pronesla Kaliopi
Chamonikola.
Výstava Vladimíry Sedlákové v Mu-
zeu města Brna na Špilberku se stala
podnětem a příležitostí k neformálnímu
setkání umělců spojených s dnes již le-
gendárními výstavami v Křížové chod-
Nové radnice, které se uskutečnily
v roce 1983 a 1984. Fenomén „Křížov-
ka“ je bezprostředně svázán s generací
výtvarníků narozených v 50. letech,
která po studiích na Akademii výtvar-
ných umění v Praze slibně rozbíhala
svou tvůrčí aktivitu a nekonformním
pokračování na str. 5
5
přístupem významně poznamenala
kulturní a umělecký život města.
O svých vzpomínkách, zážitcích,
zkušenostech přišli diskutovat někteří
z přímých účastníků těchto akcí, k nimž
vedle Vladimíry Sedlákové patří také
např. Pavel Luffer, Petr Veselý, Jiří So-
botka, Zdeňka Höhmová, Radomír Va-
vruša, Roman Wenzel, Jan Velek nebo
Miroslav Vochta. K dalším účastníkům
obou akcí patřili Vladimír Kokolia,
Tomáš Ruller, Otmar Oliva, Jan Popí-
šil, Božena Rossí, Karel Rossí, Zdeněk
Řehořík, Oldřich Vašica, Josef Fronk,
Radmila Chadimová či Dalibor Kyz-
link. Radek Horáček hovořil na besedě
o svých vzpomínkách z pozice tehdej-
šího diváka a studenta a připomněl ob-
dobnou akci „Malostranské dvorky“,
která proběhla na počátku 80. let v Pra-
ze. Současně byla prezentována docho-
vaná maketa katalogu jedné z výstav
a diskutovány problémy úředního schva-
lování výstav v té době.
Na pozadí diskuse se na vzpomínkové
besedě promítala koláž z dobového lmu
a fotograí, které při instalaci výstavy
v roce 1984 natočila a nafotila Vladimí-
ra Sedláková. Dva osmimilimetrové, asi
deset minut dlouhé videozáznamy -
valy nahlédnout do tehdejších možností
instalace výstav a na osobité prostorové
i materiálové řešení, které tehdy vymys-
leli pro obě výstavy architekti Jan Velek
a Miroslav Vochta. Na jednom z video-
záznamů byl rozpoznán další vystavující
autor Jan Jemelka. Videozáznamy při-
pravil pro účely setkání Miloš Strnad.
Na snímku nahoře: Kaliopi Chamonikola
uvádí vzpomínkovou besedu Křížovka po
třiceti letech (Foto Zdena Hömová)
KŘÍŽOVKA PO 30 LETECH
Letošní divadelní sezona v HaDivadle
započala vernisáží obrazů Karla Grego-
ra nazvaná „Nízká laťka“. Ve své úvod-
řeči zacitoval Karel Gregor režisérku
Evu Tálskou, jejíž věta z jedné zkoušky:
„Vyskoč a chvíli tak zůstaň,“ byla la-
tentní inspirací ke vzniku cyklu obrazů
s postavami strnulými ve výskoku. Ob-
razy vystavené v galerii HaDivadla byly
původně určeny k výstavě v galerii V-
Galerie HaDivadla
Karel Gregor – Nízká laťka
5. září – 11. října 2013
KAREL GREGOR – NÍZKÁ LAŤKA
kovka (viz str. 2), kam se však z důvodu
místa nevešly, a proto se s nimi veřejnost
může seznámit na této výstavě.
Před začátkem vernisáže Karla Gregora
a jeden z vystavených obrazů „Ve výskoku“.
Galerie Hády
Líšeňský kulturní podzim
7. listopadu – 28. listopadu 2013
Již tradičně pořádá galerie Hády pod-
zimní kolektivní přehlídku výtvarných
prací nazvanou Líšeňský kulturní pod-
zim. Hlavním organizátorem akce je
Nadační fond galerie Hády, který v pro-
storách Základní školy Horníkova 1,
v Brně-Líšní, v nejvyšším patře budovy
spravuje již patnáct let výtvarnou gale-
rii, jejíž součástí je i stálá sbírka umě-
leckých děl. Líšeňský kulturní podzim,
jehož se letos zúčastní několik desítek
umělců, svým rozsahem a významem
není pouze akcí jedné městské části,
ale stává se záležitostí celoměstskou,
celobrněnskou. I proto se akce pořádá
za podpory statutárního města Brna
a dalších sponzorů. O akci, její přípra-
vě, vernisáži a celém průběhu budeme
v příštím čísle našeho zpravodaje Roz-
hled podrobně informovat.
LÍŠEŇSKÝ
KULTURNÍ
PODZIM
2013
6
Jak vznikaly prostory a myšlenka
vytvořit výstavní galerii
Rekonstrukce vnitřho bloku domu
na ulici Pekské 52 začala na podzim
roku 2011. i rekonstrukci bylo dbáno
na zachování původho rázu domu,
a to nejen proto, že je od roku 1958
zapsán na seznamu památkově ch-
něných budov. Vysoké stropy, klenutá
okna a masivní cihlové stěny jen pod-
trhují atmosféru jedinečného, nevšed-
ho místa. Celá rekonstrukce byla do-
končena na jaře 2012.
Otevřel se před mi čistý, bílý pro-
stor, který jsme od počátku koncipovali
jako zajímavé a íjemné místo pro setká-
vání s architekty, pro debaty nad novými
projekty a architekturou. Tyto aktivity
nás stále častěji podněcovaly k dalšímu
kroku. Dát prostor umělm z různých
odvětví výtvarného umění a zároveň
se otevřít široké veřejnosti. Tak vznikla
GALERIE PEKAŘSKÁ, nová, mladá
galerie zaměřená na moderní umění.
Výstavní prostory galerie GALERIE
PEKAŘSKÁ jsou otevřeny jakékoli for-
vizuálho uměleckého vyjádření
a naším cílem je vytvořit živý prostor
k dispozici umělcům a širokému publiku.
Svou činnost galerie zahájila 12. 12.
2012 a jak jinak než charitativní akcí
křtem kalendáře na podporu občan-
ského sdružení HAFo naděje. Součástí
programu byla módní přehlídka Petra
Kaloudy.
GALERIE PEKAŘSKÁ
Pekařská 52, 602 00 Brno
Foto vpravo nahoře: před rekonstruk
Ostatní fotograe na této stránce: prostory
galerie po rekonstrukci
www.galeriepekarska.cz
www.facebook.com/GaleriePekarska
Dvanáct módních návrhářů
obléklo zvířata z útulků
Dvanáct známých nebo začínajících
módních návrhářů a úřadující Miss
Earth Tereza Fajksová, se zúčastnili
projektu na podporu občanského sdru-
žení HAFo naděje. Iveta Řádková,
Yvona Leitnerová, Jitka Šedová, Miri-
am Janásová, Magda Jarešová, Petr Ka-
louda, Luděk Hanák, Pavel Jevula, Mi-
roslav Bárta, Luděk Kellner, Alešbáry
a Lubomír Valdhans. Každý věnoval
nějaký módní doplněk, který se poté fo-
til na zvířatech z útulků a který se poz-
ději bude dražit. Mezi hvězdy kalendá-
ře patří koza Amálka, fenka Kulička,
ovce Mazlina a celebrita městského
útulku v Bulharech, fenka Bára.
Celý projekt vymysleli a do života
ivedli Žaneta Charvátová, zaklada-
telka občanského sdružeHAFo na-
děje, a Lubomír Buchta, mód foto-
graf. GALERIE PEKAŘSKÁ měla tu
čest stát se generálm partnerem této
akce.
Patrik Vlček SOCHY
23. 1. 2013 22. 3. 2013
Rok 2013 byl zahájen výstavou dřevě-
ných skulptur brněnského sochaře
Patrika Vlčka, pod názvem „SOCHY“.
Sochař, restaurátor, muzikant..., žije
a tvoří v kousku brněnské írody
Vnův mlýn 3, 62100 Brno.
klady sochařské a restaurátorské
práce evzal od svého otce Miloše
Vlčka. Ty pak zapracoval do svého oso-
bitého stylu práce, ve kterém se odží
i jeho záliba v muzice...
Patrik Vlček pojal výstavu jako
průřez svo dosavad tvorbou, jako
návrat ke kořenům. Celek vystavova-
ch děl, mezi něž patří např. dřevě-
trůny Adam a Eva (1997), dvou-
soší Král a Královna (2002), Zvoník
a Zvonice (1994) či přenosný sou-
kromý chm Úl (1997), autor po-
jmenoval Království v s. O pro-
nesení úvodního slova na vernisáži
autor požádal svého ítele Petra
Čermáčka, který tvorbu Patrika Vka
popsal ksnými, poetickými slovy:
„Hledání a vytření místa v přelid-
něném světě, místa, kde lze spočinout,
kde se lze v tichu zastavit, rozhléd-
nout, souznít s okolním prostorem
i s plynutím času... To se mi zdá t
vnitřním motivem Patrikových soch.
Nejsou to sochy na sokl, na polici,
jsou to sochy–místa, sochy–stavby,
sochybytosti...“
Patrik Vlček (Foto: Tino Kratochvil)
Alena Krkoško Sky behind
The Trees / Obloha za stromy
(cyklus pastelových rezerží)
27. 3. 10. 5. 2013
„Soubor pastelů nese zev „Obloha za
stromy“, ale nebe není hlavním akrem
konceptuálgracké práce s pastelem
v poměr velmi roč technice re-
zerže. Na pozadí lehce snové a neu-
rčitě zamlže zimní oblohy se protí-
nají struktury větvoví v abstrakt
rozmanitých kombinacích, převedených
z prostorového útvaru koruny stromu do
lineárkrajky s abstraktbarevností.
Vzniká m dílo, kteje nejen působi-
vým přepisem írodní pozorovasku-
tečnosti, ale kteže navodit v dalším
plánu i téma křižujících se cest a stezek,
nebo drah životních osudů. V tom je na
práci Aleny Krkoškojasně vidět vliv
Dalibora Chatrného, u kterého autorka
studovala. Nejen zvládnutí obtížgra-
cké techniky, ale i vícenásobný ideový
koncept možného výkladu výtvarného
díla, se skrytým poselstvím tajemství.
7
pokračování na sra 8
8
Nebý ve zdejších krajích často zvy-
kem, aby se profesí historik umění -
noval aktivní výtvar tvorbě. Právě
rozsáhlá znalost nejrůznějších ty
umělecké tvorby býpřekážkou, proč
mnoho i nadach teoretiků nenajde
odvahu k vlastnímu tvarnému proje-
vu. Naštěstí v případě Aleny Krkoškové
tomu tak není a my me na této vý-
stavě možnost nahlédnout do imagir-
ních prostorů, inspirovaných írodou
a transponovaných clonou osobité ob-
raznosti, do grackých pramimořád-
né kultivovanosti a jemnosti až k hranici
lyricpoezie.(akad. arch. Jan Velek)
Výtvarnice Alena Krkošková se mi-
mo jiné věnuje výrobě šperků. Její r-
vyrobené autorské šperky jsou ori-
ginálním dílem s individuálními prvky
a je možné si je zakoupit v prodejně
ENTRADA na ulici Pekařská 52 v Brně.
Ivana KotýnkováDrobné
radosti života
15. 5. 2013 12. 7. 2013
V írodě, melodiích, kontaktech s ušlech-
tilými, milými a laskavými lidmi, tam
nachází inspiraci a čerpá svůj věčný
optimismus malířka Ivana Kotýnková.
Vystudovala Karlovu univerzitu v Pra-
ze – právnickou fakultu, láska k umění
se ale stala její životní cestou
Je členkou profesionálního sdružení
výtvarných umělců - Unie výtvarných
umělců České republiky (Union of Vi-
sual Artist of the Czech Republic).
Jméno Ivany Kotýnková je zařazena
do významné životopisné encyklopedie
předních osobností České republiky,
vydávané ve Švýcarsku pod názvem
‚Who is who?‘.
… o sobě, o tvorbě, o životě…
„Každý člověk by si měl udělat čas
na to, aby v sobě vzbudil nadšení pro
drobné radosti života.
obrazy jsou pravděpodobně na-
plněny úžasem a chutí do života, odmí-
tám předávat stíny, obavy a jakákoliv
omezení. Naopak tvořím celým svým
srdcem a také tak, aby určitou měrou
fantazie mohl milovník umění obrázek
sám dotvořit ve svých představách.
Nejraději tvořím v ateliéru, je to
zvyk, potřeba klidu a toho svého mís-
tečka. Stojan u okna, židlička, ateliér
je velmi prostorný a to mi dělá dobře.
Ve své tvorbě příliš neexperimentu-
ji, maluji olejovými barvami na plátno
malířskou špachtličkou.
Neoimpresionismus je můj styl, je to
něco nového s nádechem starého, ro-
mantika zalitá sluncem.
Ta mihotavá krása je nekonečnou
hrou barev a nálad a každý si může se
mnou hrát, domýšlet a nacházet v ob-
rázku své místečko, pocit a kousíček
přenesené radosti.
Můj život byl a je radostný, vzrušu-
jící, plný lásky, míru a krásy a snad tu
a tam obohatím i životy druhých.
A tak cestuji a maluji, užívám si
nových informací, zkušeností, sledu-
ji a naslouchám, porovnávám krajiny
i životní styl, ochutnávám všechnu tu
krásu rozličností.“ Ivana Kotýnková
Foto z výstavy a vernisáže (na předešlé straně) Aleny Krkoškové (Foto: Tino Kratochvil)
Nahoře: Vernisáž Ivany Kotýnkové
Vpravo: Ivana Kotýnková při instalaci
své výstavy.
(Foto: Tino Kratochvil)
9
Alena Wagnerová
Magické zahrady
17. 7. 2013 30. 8. 2013
Studovala na Škole uměleckého prů-
myslu v Bratislavě, absolvovala Artete-
rapeutický výcvik u prof. J. Šickovej-
Fabrici v Terra Therapeutic.
Své výtvarné nadání rozvíjí souběž-
jako výtvarnice, ilustrátorka a artete-výtvarnice, ilustrátorka a artete-ilustrátorka a artete-
rapeut (výtvarné dílny, workshop).
Ve volné výtvarné tvorbě Aleny Wag-
nerové dominuje technika akvarelu, pro
její osobitý půvab spontánního rukopi-
su, spojujícího záměr a náhodu, ale také
technika olejomalby a suchého pastelu.
Jedinečnou technikou maluje na kame-
ny a v nejnovějších dílech zkoumá mož-
nosti enkaustiky (malba voskem).
Je známá svými křehkými vizuální-
mi výpověďmi nejen v dětské ilustraci,
ale i mezi obdivovateli lyricko-medita-
tivních obrazů.
Jednotícím principem v malířské
a ilustrační tvorbě Aleny Wagnerové,
jakož i ve vedení její výtvarných dílen
pro děti a ženy je šíření duchovní poho-
dy, regenerace jako bariéry proti stresu
a agresi vnějšího světa.
Pod vedením slovenské autorky
Aleny Wagnerové proběhla dne 31. 7.
2013 v prostorách galerie a ve spolu-
práci s brněnským občanským sdru-
žením Mamma HELP sdružení
pacientek s nádorovým onemocně-
ním prsu, o. s., arteterapeutická dílna:
ARTETERAPEUTICKÁ ETUDA
MOJE ZAHRADA VÝTVARNÁ
IMAGINACE“.
Vpravo: vernisáž a výtvarná akce
Dole: Alena Wagnerová
(Foto: Jef Kratochvil)
pokračování na sra 10
Jiřina StrýčkováKRESBY
11. 9. 20131. 11. 2013
Tato výstava právě probíhá v prostorách
GALERIE PEKAŘSKÁ. Jiřina Strýč-
ková působí především v oblasti textilní
tvorby většina jejích dosavadních -
stavních prezentací obsahovala ukázky
návrhů a realizací tapiserií a oděvů z ruč-
tkaných, autorkou navrhovaných látek.
Méně známé jsou její kresby předsta-
vované vGALERII PEKAŘS, jejichž
smysl a motivace jsou zcela odlišné.
„Jiřina Strýčková dnes vystavuje -
běr ze svých kreseb, které řadu let
představují nejen důležitou součást její
výtvarné tvorby, ale současně se staly
prostředkem sdělení vlastních dojmů
a pocitů, nápadů lze je vnímat jako
jakýsi druh deníku.
Motivací je záznam aktuálního pod-
nětu, zážitku, asociací s ním spojeným.
Autorka tak reaguje na situace, které
na ni zapůsobily jak v pozitivním tak
i v negativním smyslu. Někdy to jsou
zdánlivě nevýznamné epizody, spon-
tánní podněty, které ji inspirují k gu-
rálnímu kresebnému záznamu. Kresba
však nesleduje přímou ilustraci nazna-
čeného děje, motivu, podstatná je jeho
obsahová pointa.
Jiřina Strýčková používá výraznou
tvarovou stylizaci, často velmi expre-
sivní deformaci kresebné denice -
gury, jejího pohybu, výrazu. Subtilní,
citlivá linie nebo naopak vervní, ener-
gické tahy perem vymezují konturu těla
nebo jeho fragmentu. Perokresby často
bezprostředně reektují dojmy z bez-
prostředního okolí a právě prožívané
přítomnosti, ale jsou i obecnějším za-
myšlením se nad okolnostmi, formující-
mi a ovlivňujícími lidský život a peripe-
tie jednotlivých lidských příběhů.
Kresby Jiřiny Strýčkové jsou tak
i symbolickým vyobrazením námětů,
mající širší významový kontext. Někdy
jsou laděny v poloze hořké grotesky,
jisté tragikomiky, představují podoben-
ství vážící se k subjektivním pocitům
i podnětům nejrůznějšího druhu. Kre-
sebná denice pojmů je vyhrocenější
než v dřívějších letech, s důrazem na
obsahovou, emocionální naléhavost
sdělení. Naznačuje pády, ale i drobné
životní radosti, epizody všedního života
s jeho neustálými zvraty a proměnami.
Každá z kreseb Jiřiny Strýčkové je so-
litérem, někdy jsou doplňovány krátkým
slovním doprovodem – názvem, navo-
zujícím zobrazený příběh, situací, která
jejímu vzniku předcházela. Motivací
těchto kreslených příběhů a záznamů
je potřeba vyjadřovat se bezprostředně
právě tímto způsobem není tedy nad-
neseným tvrzením, že kresba je důležitou
součástí života Jiřiny Strýčkové, která
tak někdy i nahrazuje jiný způsob komu-
nikace – je interpretací vlastních pocitů,
radostí i strastí.“ Jana Vránová
Do konce roku proběhne v prostorách
galerie ještě výstava fotografa
Marka Musila (6. 11. 201310.1.2014)
Již nyní pro Vás připravujeme nemé-
zajímavý výstavní program pro rok
2014, který v co nejkratší době umístí-
me na naše webové stránky.
Z perokreseb Jiřiny Strýčkopro Vás
ipravujeme kalendář pro rok 2014.
K zakoupení bude od listopadu 2013 na
recepci galerie nebo si jej žete ob-
jednat na našich webových stránkách.
Nahoře i dole: vernisáž Jiřiny Strýčkové
(Foto: Jef Kratochvil)
10
www.galeriepekarska.cz
11
Galerie Lužánky
Přehlídka
10.září – 6. října 2013
Galerie Galapa
Lubomír Stejskal – Obrazy
4. září 2013 – 15. ledna 2014
V galerii Salonu Galapa proběhlo dne
4. září 2013 v 18 hodin zahájení výsta-
vy obrazů brněnského malíře Lubomíra
Stejskala. Vernisáž moderoval Jiří Fi-
lip, na akordeon zahrála Klára Šma-
helová a proběhla též módní přehlídka
v pasáži Typos.
Brněnský rodák Lubomír Stejskal je
věrný klasické narativní malbě, využívá
všech osvědčených malířských postupů
minulosti a tomuto podřizuje i tématiku
svých obrazů: zátiší, historické gurál-
ní kompozice, krajiny a pod.
Provozovatelé galerie Lužánky oslovili
několik spisovatelů: Ondřeje Buddeuse,
Kateřinu Tučkovou, Vratislava Maňáka
a Lucii Buchařovou. Ti poskytli úryvky
ze svých knih, které jsou zarámované a
zavěšené na stěně. Vždy po určitém ča-
sovém úseku se autor změní. V prostoru
galerie je po celou dobu umístěna kost-
ka na kolečkách, na níž jsou uložené
papíry a tužky a děti navštěvující kurzy
v SVČ Lužánky si mohou přečíst libo-
volný úryvek a pak jej nakreslí a uloží
do přiložené krabice. Ilustrace se pak
odevzdají autorovi.
Galerie Katakomby
Šárka Hejnová – Mozaiky
2. října – 31. října 2013
Významná pražská kostýmní výtvarnice,
ak. mal. Šárka Hejnová, představí v ga-
lerii Katakomby své mozaiky. Součástí
vernisáže bude promítání lmu o světově
proslulém scénografovi a tatínkovi Šár-
ky Hejnové, Josefu Svobodovi, Divadlo
Svoboda na Sklepní scéně CED, p. o.
12
SOCHAŘ PAVEL MEDEK
PŘEDSTAVUJEME
a žije s ní. Proto si dovoluji připome-
nout Medkovo Design studio, kde se
tvoří stoly, židle, lampy, zrcadla apod.
Dřevo je pro něj vším a rád s ním vede
rozhovor, je to základ, ze kterého vy-
chází jeho forma. Je materiálem pro něj
typickým, řekl bych přirostlým. Stačí
se jen podívat na jeho bronzové hlavy,
které, z kovu, stále nesou dřevěnou
strukturu. Jakoby ve stromě žil. Jeden
z poustevníků Bavo se jmenoval se
v dutém stromě modlil. Pro Bava se
stal strom katedrálou. Ve skromnosti
mu tato katedrála byla nad všechny ka-
tedrály světa. Mám pocit, že stejné je
to i u Pavla. Kdyby mohl, zasadil by se
Pavel Medek je ostravský rodák (1954).
Sochařské základy získal u akade-
mického sochaře Bajáka v Brně, kde
zároveň prožil svá mladá léta. Ovliv-
nila jej také spolupráce s Magdalénou
Jetelovou v Mnichově a Bergheimu,
kde působil jako její asistent. Od roku
1980 žije a tvoří v Řecku. Jeho bronzo-
hlavy měly velký úspěch na bienále
v Japonsku. Kromě toho vystavoval ve
Vídni, Luxemburgu a samozřejmostí
je mnoho výstav v jeho druhém domo-
vě, Řecku. Pavel zpracovává materiály
jako dřevo, kámen a kov. Je klasickým
sochařem, jehož hlavním tématem je
nejenom žena, ale také muž, s přesa-
hem do funkčních solitérů forma umě-
ní, která lehce vklouzne do obytného
prostoru, a každý si ji prakticky užívá
a rozpustil tkaničky svých bot jako ko-
řeny do země, vyrostl ze svých nohou
a zvedl ruce nad hlavu. Vždyť i slov-
ník námětů a symbolů ve výtvarném
umění hovoří o významu stromu tak, že
pro prvotní národy byl strom posvátný,
protože byl obýván Bohem.
Pavel je ale také člověk kontrastů.
Mimo sochání vidí něco, co dráždí
plocha, struktura, průnik, náboj, boj.
Nevidíme zde jen formálně čistou prá-
ci s citem pro materiál, ale i jakýsi vír
emocí, který se táhne celou jeho tvor-
bou. Nechme proto hovořit jeho dílo
samo a předejme soše slovo.
Bavo poustevník, narodil se kolem r. 590
v Haspengau (Hesbaye) poblíž Bruselu
Z mluveného slova Gabriely Preisové
upravil a zpracoval Jiří Kuželka s chotí
(kontakt na autora: 608 822 984).
Nahoře: Židle – muž a žena, platan
Zcela vlevo: Anděl, jilm, bronz
Vlevo: Hlava sv. Trojice, bronz
13
Manifesty uměleckých směrů a skupin z počátku
20. století futuristů, kubistů, suprematistů a dal-
ších zažehly pochodně do temnoty nastupující
technokratické éry umocněné apokalyptickým po-
zadím dvou světových válek. Souběžně s těmito
manifesty pak z jiskřiček dadaismu vzplanula vatra
surrealistické imaginace, která pohltila velkou část
tehdejší generace tvůrců, a do dnešní doby toto
hnutí nevyhaslo: Surrealismus se zásadně staví
proti nadřazování vědomého nad nevědomým. Ta-
kovéto pojetí totiž způsobuje záměrnou degradaci
nejen snu, ale celé lidské imaginace ve prospěch
skutečnosti vnímané materiálními prostředky. Sta-
se proti racionalismu, který se pokouší vyloučit
veškerou intelektuální činnost, jež uniká kontro-
le rozumu, a rovněž proti formální logice, která si
vynucuje absurdní volbu mezi objektivním a sub-
jektivním, mezi vnitřním a vnějším světem, mezi
jedincem a společností. Součástí základních prin-
cipů surrealismu je i odpor proti represi sexuality
a lásky, odpor proti náboženství, které zneužívá
lehkověrnosti člověka, aby ho podřídil domnělé-
mu Bohu, a tím tak omezil jeho svobodu jednání.
A v neposlední řadě se staví proti zúžené myšlence
vlasti, jež předpokládá nadvládu jednoho národa
nad druhým a která často byla i jednou z příčin ve-
doucích k dobyvačným válkám. (...) André Breton
založil surrealismus na principu psychického auto-
matismu. Odtud také pocházejí četné surrealistické
experimentace v oblasti automatických textů a auto-
matických kreseb, ve výkladu snů, v hrách, kam
vstupuje objektivní náhoda jen proto, aby podryla
princip kausality. Tento psychický automatismus
však pro nás není dogmatem, ale je každým z nás
přijímán podle svého vlastního vnitřního založení,
a tím nejenže nic neztrácí na své síle a dosahu, ale
právě naopak udržuje svoji tvůrčí potenci a svoji
ryzí autentičnost. Psychický automatismus proto
také nevylučuje vědomou stránku tvorby, jen ruší
kdysi nepřekonatelnou přehradu mezi vědomým a
nevědomým. (...) Psychický automatismus může
v uměleckém díle také tvořit jen jednu jeho část.
Nikoli snad z obavy z jednotvárnosti, ale proto, že
jeho lyrický náboj a niterná posedlost se přímo do-
týkají zázračna a v konfrontaci či v přítomnosti -
domé části tak nechá zazářit ohňostroji invence a
originality. Šíře a smysl psychického automatismu
jsou nekonečné, může si třeba místo svých vlast-
ních forem vypůjčit z reálného světa jeho symboly,
a tím je podřídit mechanismu snu.“1
Nejniternější lidské tužby, nepřiznané předsta-
vy, nevyslovené a skrývané touhy, nejroztodiv-
nější vize spojené s fyzickými potřebami, to vše
svého času surrealismus pojmenoval a zařadil
do zdrojové zásobárny své tvorby. Umělec tak
může prostřednictvím svých psychických vlast-
ností a alchymické dovednosti docílit jistou formu
transformace z negativního pólu do pólu pozitiv-
ního, mění nevědomou materii primu na skutečný
a hodnotný objekt vnějšího světa. Surrealismus je
permanentní revolucí ducha. Psychického automa-
tismu surrealisté používali k odhalování skrytých
tvořivých sil a ztracených schopností, to vše přímo
směřovalo k plné seberealizaci a jednotě osob-
nosti. V této etymologii je zahalování odhalováním
a tajemno zde slouží k tomu, aby bylo odtajněno,
dešifrováno, tak jako Derrida píše o tom, že kaž-
dé dešifrování je novým zašifrováním. Každý objev
je katalyzátorem pro nová mystéria, která jsou zde
proto, aby byla odhalena. Surrealisté byli svého
času fascinováni alchymií, tak jako před tím výkla-
dem snů a psychickým automatismem.
Meziválečná Evropa byla ideálním zdrojem inspi-
race pro zachycení totální absurdity společenských
zvratů, převracení hodnot k totálnímu popření
lidství, a proto byla ideální živnou půdou pro -
zkum lidského podvědomí, hledání smyslu bytí a
existence. Poválečný vývoj čerpající své zkušenosti
z morbidity proběhlých skutečností pak směřoval od
tvůrčího automatismu a nitra jedincova podvědomí
ke znovuuchopení esoterického výkladu světa, ke
zracionalizování fantaskna a hledání pramenů civi-
lizace v předcivilizačních kulturních projevech. Je
nasnadě, že strukturalistické výzkumy Clauda Le-
viho-Strausse byly pro surrealisty generace 60. let
přinejmenším stejným objevem, jako psychoanaly-
tické výzkumy let dvacátých.
Kompilát těchto idejí tvořil náplň jednotlivých fází
vývoje surrealismu. Stal se myšlenkovým zdrojem
tzv. druhé vlny, tedy generace, která dospěla v 60.
letech a doplnila generaci před a poválečnou. Po-
dobný myšlenkový proud byl i „podílníkem“ rozvoje
tzv. „třetí vlny“, která v 90. letech nastoupila s novou
razancí, byť se její formování odehrálo již ve druhé
polovině 80. let.2
Evropa svou jazykově-národnostní různorodostí
přesto zůstává v tomto ohledu specická a surreali-
stické skupiny i jedinci s hnutím korespondující a do
skupin nevřazení toto specikum udržují a úspěšně
AUTORSKÉ STUDIE Z TEORIE A DĚJIN VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
PROSTOR ZAPLNĚNÝ VĚDOMÍM
pokračování na str. 14
VÝSTAVA SLUNCE
A DUŠE / SUN
AND SOUL
V prostorách Galerie pod Petrovem se od 2.
9. do 19. 9. 2013 uskutečnila výstava brněn-
ské umělecké skupiny DILAOGY. Rozmani-
tost výtvarných postupů, technik a inspirace
každého z členů skupiny byla konfrontová-
na se společným tématem výstavy SLUN-
CE A DUŠE. Fotograe Zdeňka Dršťáka,
Jana Bureše, mladé studentky SŠUD Brno
Karolíny Kondýskové, nebo Josefa Koš-
ťálka, keramické plastiky Martina Sziláka,
kresby Jiřího Hávy, malby Milana Obrdlíka
a Vladimíra Kiseljova zaplnili nejen celou
výstavní plochu galerie s odhalenou skalní
stěnou starou 725 milionů let, ale i kavárnu
pod Petrovem. Vernisáže se ujal průvodním
slovem majitel Vítězslav Krejčí, a o hudební
program se postaral svojí původní sklada-
telskou tvorbou umělecký kovář a hudebník
Lukáš Mičko. Prvek životodárného světla
slunečního kotouče a všeobjímající princip
duše člověka se nesl celou vernisáží a hojná
účast přátel a hostů doplňovala svými po-
střehy skryté významy vystavených prací.
Výtvarná skupina DIALOGY se také -
nuje od počátku své existence v roce 2010,
snaze oživit veřejný prostor uměleckou
tvorbou. Letos jste mohli např. navštívit
v průběhu července a srpna již druhý roč-
ník Open Air Gallery v Denisových sadech.
Pravidelně každých 14 dní mohl svoji tvor-
bu od poezie, malbu, fotograi k hu-
debním kompozicím prezentovat kdokoliv
bez rozdílu, stačila jen odvaha. Počet členů
skupiny se tak rok od roku rozrůstá o mlad-
ší i starší generaci výtvarníků, kteří se pak
prezentují v kamenných galeriích, podobně
jako to mu bylo i na zářijové výstavě v Ga-
lerii a kavárně pod Petrovem. (MO)
Dole: snímky z vernisáže výstavy Slunce a duše
Galerie pod Petrovem
Slunce a duše / Sun and Soul
2. září – 19. září 2013
14
rozvíjejí. Vytvářejí totiž autentickou jed-
notku, entitu nezávislou na společenském
vědomí. Od 60. let Francie již přestala být
kapitulou surrealismu, od této doby se na
různých místech Evropy i ve světě formují
„ložiska“ tohoto hnutí. Avšak opravdové
spontaneity, masovosti, ale i přijímání
vzdělanou vrstvou společnosti se dnes
dostává surrealismu hlavně v zemích Již-
ní Ameriky. Toto však bezpochyby souvisí
s celkovou emancipací kultury a s trendem
nástupu levicových vlád, což vše tvoří při-
rozený protiklad vojenských a polofašistických re-
žimů, které se po několik generací držely u moci.
Od konce 90. let minulého století se začala většina
zemí tohoto regionu orientovat levicově. Mezi nejle-
vicovější státy patří Venezuela, Bolívie a Ekvádor.
Levicově orientovány jsou také Brazílie, Argentina
a do konce roku 2009 také Chile. Toto jednoznačně
souvisí s atmosférou prožitého strachu a hororově
živými démony Eskader smrti. Ve většině případů
šlo o polovojenská komanda vykonávající teroris-
tickou činnost a napojená na představitele jednotli-
vých vlád. Šlo o pravicově a antikomunisticky orien-
tované skupiny, nejčastěji působící v době politické
nestability jednotlivých vlád Jižní a Střední Ameriky
a během občanských válek.3
Dlouhodobé a jednostranné vychylování spo-
lečenského života pod vlivem vojenských junt
s potíráním lidských práv a s technokratickým říze-
ním státu zapříčinilo onen pro východoevropské
postkomunistické země nepochopitelný obrat
k levicové a mnohdy i marxistické politice. Trans-
parentním příkladem důsledku tohoto posunu
v myslích lidí je jedna z největších celosvěto-
vých přehlídek surrealismu a vůbec největší
v Jižní Americe. Odehrála se v roce 2009 hlavním
městě Santiaga de Chile. Zahájení probíhalo ve
třech dnech na třech místech: ve středu 28. října
v Museo de la Solidaridad Salvador Allende, ve
čtvrtek 29. října v Museo de Santiago a v pátek
30. října v budově deníku La Nacion. Na tomto prv-
ním setkání mezinároního surrealistického hnutí
v Santiagu de Chile se představilo téměř 200 umělců
z celého světa se společnými zásadami vytváře-
a rozvíjení surrealistických aktivit, kterými jsou:
svoboda, poezie a láska. V minulosti již jedna vel-
surrealistická výstava v Latinské Americe pro-
běhla, a to v roce 1940 v Mexico City, na kterou
osobně dohlížel André Breton prchající před -
meckou invazí ve Francii.
Prezentace tvorby umělců na této výstavě byla ko-
lektivním vzorkem prací, jež jsou výsledkem přetr-
vávajícího surrealistického názoru jako živoucí sku-
tečnosti; nad rámcem stylizovaného a estetizujícho
celku falešných technických či vizuálních projevů.
Celý projekt nazvaný „El Umbral Secreto“ provázely
po celou dobu aktivity: výstavy, kulaté stoly, přednáš-
ky, lmové projekce, čtení poezie a surrealistických
textů. Probíhaly na různých místech: Muzeum San-
tiago, Casa Colorada, Severní centrum Galerie, De-
ník Nation, Národní knihovna a galerie Cian. Jedním
z hlavních cílů bylo nejen prokázat platnost sou-
časného surrealismu ve světě, ale klást otázky pro
dnešní i budoucí vize. Z české republiky se této pře-
hlídky účastnila skupina Stir Up a okruh jejich spo-
luvystavujících. Všechna díla zaslaná na výstavu
byla po skončení cyklu akcí věnována do depositu
Musea solidarity Salvadora Allendeho a staly se tak
součástí jejich sbírek. V následujícím roce se výsta-
va prezentovala ve městě Valparieso.
Pořadatelé výstavy pak v roce 2010 uskuteč-
nili samostatnou výstavu české skupiny Stir Up
v Mezinárodním museu graky (Museo Internacio-
nal de la Graca) ve městě Chillán ležící 400 km
jižně od hlavního města.4 Hlavní kurátor Meziná-
rodního musea graky Luis Arias řekl, že diskuse,
kterou na veřejnosti vyvolávají díla členů české
skupiny Stir up „je pro nás velmi důležitá a ukáz-
ka činnosti těchto vystavovatelů vytváří a udržu-
je spojení mezi exponenty současného
surrealismu, který má v zemích Latinské
Ameriky poměrně bohaté zastoupení. Po-
kud jde o umělce, jejichž díla se dostala
k nám, ti jsou přímými dědici surrealistů
z okruhu Bretona a navazují na tvorbu To-
yen a Štyrského. (...) Je paradoxem života,
že čeští surrealističtí malíři i teoretikové byli
pronásledovaní nacisty a (bohužel později
v letech padesátých) i komunisty,“ dodal
Arias. Nechtěně tak nastínil otázku nemož-
nosti pochopení současného vývoje ve
jmenovité zemi pro někoho, kdo v nežije
a situaci neprožil osobně. A tak jako v Jižní Americe
nemohou pochopit, že v zárodku pokroková strana,
jejíž ideou bylo osvobození od útlaku, vykořisťování
a povznesení společnosti ergo celého lidstva, na-
konec uvrhla celý lid do stagnace a u moci se drže-
la pomoci strachu z tajné policie a represí. Tak se
i velká část naší postkomunistické inteligence zdrá-
há pochopit logické důvody nástupu levice a marxi-
smu v LatinsAmerice od 90. let do současnosti.
Josef Bubeník
1 Kolektivní prohlášení skupiny Stir Up (výňatek) in :
STYXUS č. 2, 2008, vydalo nakladateství Amaprint -
Třebíč
2 Toto vykolíkování surrealismu v časoprostoru na „dru-
hou“ či „třetí vlnu“ je zjednodušením poukazujícím pou-
ze na vícegenerační rozpětí surrealismu – nic více, ani
nic méně. Tato terminologie není pevně ustálena: ve
starších textech se hovoří o poválečném surrealismu
jako o druhé vlně, a léta 60. jsou označena jako třetí.
Dnes by se zřejmě jednalo o čtvrtou vlnu a brzy bychom
se asi dočkali páté atd. Proto bych se raději držel oné
terminologie, kdy před- a po- válečný surrealismus mů-
žeme označovat jako 1. vlnu, nová generace z let 60.
ve spojení s celosvětovým trendem revolt založila 2.
vlnu a od 90.let jsme svědky nového celosvětového -
rustu tohoto hnutí, což můžeme nazvat vlnou třetí. (Ono
pochopitelně každé takové termínování trochu kulhá
a příští generace zřejmě dojdou k ještě odlišnějšímu
způsobu denování této epochy a geneze surrealismu.)
3 http://cs.wikipedia.org/wiki/Eskadra_smrti
4 http://centroculturalmunicipalchillan.blogspot.
cz/2010/05/continua-abierta-exposicion-de-grupo.html
http://museodelagracachillan.blogspot.
cz/2010_05_01_archive.html
http://umbralsecreto.blogspot.cz/2010/04/grupo-su-
rrealista-checo-stir-up-en.html
pokračování ze str. 13
Jánuš Kubíček – Kult zraku, koláž
Od 5. 9. 2013 do 15. 10. 2013 probíhá v ga-
lerii Platinium výstava reprodukcí děl -
nuše Kubíčka (1921
1993). Je zde před-
staven cyklus koláží
z česko-anglického
erotického Kalen-
dáře věčné radosti.
Tyto koláže pi-
kantně lechtivé, jem-
dráždivé a „inte-
lektuálně odlehče-
né“ tvořil umělec
naopak v těžkých obdobích let čtyřicátých
a sedmdesátých. Kalendář, který předsta-
vuje, se říci, nevážnou část Kubíčkovy
tvorby, je v druhé části výstavy doplněn o
reprodukce jeho obrazů gurálních i abs-
traktních, postihující jeho stěžejní tvorbu
od 50. do 70. let. Expozice je bohatě do-
Jánuš Kubíček v Platiniu
provázena Kubíčkovými vlastními texty.
Výstava uspořádaná k 20. výročí umělcova
úmrtí tak vzpomíná
na Jánuše Kubíč-
ka nejen jako na
významného před-
stavitele českého
moderního umění
ale také jako na neo-
byčejně vzdělaného
a svérázného teore-
tika. Jako na osob-
nost, která svým
myšlením a projevem „unikala stupiditě
světa.“
Galerie Platinium
Jánuš Kubíček – Kalendář věčné radosti
5. září – 15. října 2013
Galerie Čertův ocas
Zdeněk Cibulka – Mlýnek na problémy
14. září – 30. listopadu 2013
První a zřejmě také poslední samostanou -
stavu brněnského výtvarníka, ale také básní-
ka, surrealisty a excentrika Zdeňka Cibulky,
který tragicky zahynul pod koly autobusu
v dubnu tohoto roku, uspořádala na jeho po-
čest skupina Stir Up v galerii Čertův ocas
na Mohelském mlýně u Mohelna. Zdeněk
Cibulka byl členem skupiny a pravidelně se
účastnil společných výstav a akcí.
15
ROZHLED – informace o výstavách ve městě
Brně, které se uskutečnily či právě probíhají
Registrováno pod ev. číslem MK ČR E 21246.
Hlavní editor: Josef Bubeník; vydává naklada-
telství STYLOS, IČO 68623631, Nová Ves 71,
PSČ 664 91 ve spolupráci s CED p.o., Zelný
trh 9, Brno, ředitel CED: Petr Oslzlý; manažer
Projektu CED: Ondřej Navrátil; foto: Archiv CED,
Jef Kratochvil, Tino Kratochvil, Miloš Strnad,
Zdena Hömová, Kateřina Dubovcová, Oldřich Hrb.
© STYLOS a CED, p. o., 2013
www.irozhled.cz, inforozhled@email.cz
Galerie Třináctka
Jaroslav Fišer
Česká krajina a jiné příběhy
21. května – 31. září 2013
Anna Pecková – 1968
20. srpna – 31. září 2013
ČESKÁ KRAJINA
A JINÉ PŘÍBĚHY
Květen – září 2013
Česká krajina, Natura Morta
a knižní obálky… výstava souborů fo-
tograí.
Vystavuje Jaroslav Fišer, mistr
fotograe, pedagog na škole reklam-
a umělecké tvorby Michael a býva-
ředitel Pražského domu fotograe,
s bohatou vystavovatelskou historií.
Soubor Česká krajina, postře-
hy autora, jak se krajina kolem nás
mění a jak si s lidé pohrávají a za-
sazují do neony, bilboardy, poutače
a přizpůsobují svému účelu, přičemž
na ni neberou ohled. Autor se snaží
lehce ironizovat to, co s krajinou pro-
vádíme. Na fotograích jsou místa,
která jsou trochu obskurní, wester-
nové městečko, technopárty na krás-
ném místě či třeba středověkou tvrz,
kterou si někdo staví o víkendech,
a další prazvláštní změny. Soubor Na-
tura Morta po povodních autora zaujal
starý vyplavený Fiat Fiorino na vrchol-
ku hromady odpadků a naplavenin, kte-
rý připomínal stará zátiší a přivedl ho na
nápad vytvořit celý soubor na dané téma.
Aby jej odlehčil, zarámoval fotograe
do textů popisujících nesmyslné lidské
rekordy. Poslední soubor Knižní obálky
zachycuje fotograe pro knižní obálky,
které jsou zvláštní disciplinou, stojící
na pomezí volné a užité tvorby. Měl by
v nich být patrný výtvarný rukopis, ale
musí také akceptovat námět a styl autora
textu. Obálky autor vytvořil především
pro vydavatelství Odeon, ale také pro
vydavatelství Mladá Fronta, Hejkal,
Traka či italské Bulzoni.
SRPEN 1968
Srpen – září 2013
srpen 68 fotoreportáž k 45. -
ročí obsazení Brna sovětskými voj-
sky, zachycené ve fotograi autorky
výstavy. Unikátní jsou například -
běry autorky výstavy z brněnských
ulic ze srpnových dní roku 1968, kdy
jako mladé děvče nebojácně zachyco-
vala pohnuté chvíle v životech obyva-
tel Brna. Vzbuzují velký ohlas, neboť
je autorka dlouho skromně ukrývala
ve svém archívu, a pro mnohé jsou
a budou nečekaným překvapením.
Vystavuje Anna Pecková, fotogra-
fka, která prý se svým foťákem patří
k Brnu stejně jako Špilberk nebo Pet-
rov. Vystudovala uměleckou fotogra-
i na Střední umělecko-průmyslové
škole v Brně černobílou fotograi
u K. O. Hrubého a barevnou fotograi
u Oldřicha Staňka. Od roku 1960 žije
v Brně. za sebou několik samo-
statných výstav. Je spoluautorkou řady
knih. Zabývá se uměleckou fotogra-
í, využívá reportážní a dokumentární
fotograe jako prostředku schopné-
ho tlumočit autenticitu místa a chvíle.
Pracuje pro reklamní noviny, časopisy
a knihy, které zveřejňují její reportáže
o událostech u nás. Atraktivní záběry
na titulních stranách, snímky odhalu-
jící pravdu, někdy i to, co mělo očím
veřejnosti zůstat skryto, to vše patří
k životu této fotografky. Jak sama říká,
fotograe je její droga, miluje fotograi
a obětuje jí celý život.
Text: Jiřina Nehybová
Foto a koláž: Kateřina Dubovcová
VÝSTAVY V GALERII TŘINÁCTKA
Oldřich Hrb
Mladistvá dravost, nadšení a nestrannost. Toto a mnoho dalšího se odráží ve fotografi cké tvorbě
Oldřicha Hrba. Nikdy neprošel žádným fotografi ckým kurzem a tak bloudí nočním Brnem a jako tabule
rasa objevuje zázraky fotografi e. Za každou z nich je cítit jeho rozzářený obličej, který si udržuje nejen
během fotografování. Již při své první výstavě s názvem Hvězdy sklidil nečekaný úspěch. Ve snímcích
této sbírky jakoby se chladná a pustá atmosféra nočního Brna mísila v protikladu s jistou okázalostí. A to rovnou
s hvězdnou okázalostí. Když vyrazí za tmy na lov, všímá si především přirozeného veřejného osvětlení, kterým ve své práci
vytváří dlouhou expozicí výrazné akcenty, jimiž v kombinaci s osvětlenou architekturou skládá dynamické kompozice. Pro
černobílou fotografi i je barva jaksi nedůležitá a tuhle zbytečnost tma přikryje. Tehdy naši pozornost neodpoutává nic,
jež by nesouviselo s tím, co právě děláme. Poutače nejdou vidět, supermarkety mají zavřeno, je po zprávách a už nikdo
slušně vychovaný nezavolá. Pro Oldřicha Hrba to znamená, že se může plně soustředit na detaily. Trojitá expozice, kterou
nejčastěji používá, navíc zvýrazní celý prostor v obraze.
Narodil se v Miroslavi, v malém městě na jihu Moravy nedaleko Znojma, kde si jako soustružník ve rmě AR Brno s.r.o.
vydělával na svůj první fotoaparát už během studia na střední strojařské škole. Jakmile složil maturitní zkoušku, odstěhoval
se z rodného hnízdečka do zlaté lodi Brna. V současné době pracuje v tiskárně Centrum tisku, kde nepochybně
získává smysl pro správné složení barev a mnohé další užitečné zkušenosti pro svoji tvorbu. V roce 2011 začal dálkově
studovat Management v podnikání na Vysoké škole Karla Engliše, neboť důležitou součástí umění je umění prodat umění.
O Oldřichovi tedy ještě určitě uslyšíme.
Pole jeho působnosti je ale mnohem širší. Ve fotografování portrétů si také našel svůj osobitý styl neovlivněný zásahy
zvenčí, který stále rozvíjí. Jako dlouholetý hudebník musel dříve či později dojít i k barevné okázalosti velkolepých koncertů.
„Oldu znám od malička jako kluka ze sousedství a posledních 5 let taky jako spolupracovníka v mojí rmě,
v neposlední řadě i jako mého studenta. Už jeho první fotky mě velmi zaujaly a těší mě, že můžu sledovat jeho umělecký
růst a úspěchy ve fotografi cké práci. Fotky mají zvláštní atmosféru, nejsou to jen tváře a objekty na fotografi ckém
papíru, ale každá fotografi e má svoji duši.“ vyjádřil se o Oldřichovi Ing. Jiří KOLEŇÁK, Ph.D., MBA, rektor VŠKE.
Na fotografi cké scéně se tento mladý zapálený fotograf objevil teprve nedávno a pokud mu vydrží nadšení
a dosavadní rychlý rozvoj, pak se máme jako pozorovatelé ještě na co těšit.
Napsal: Vojtěch Hrubý
PARTNEŘI
Výstava v kavárně CornerUkázka z výstavy Hvězdy
foto: Václav Mach
Cafe Gracian
Oldřich Hrb – Fotograe
17. října – 17. listopadu 2013