3
ROZHLED
Vystavující:
Rafet Arslan (Turecko), Pavel Bezděčka (Česká
republika), Josef Bubenik (Česká republika), Arnost
Budik (Belgie), Miguel de Carvalho (Portugalsko),
Zdeněk Cibulka (Česká republika), Cins (Turec-
ko), Jan Dočekal (Česká republika), Aube Elléouët
(Francie), Linda Filipová (Česká republika), Amirah
Gazel (Kostarika), Jiří Havlíček (Česká republika)
Martin Hronza (Česká republika), Alla Kovalska
(Ukrajina), Lubomír Kerndl (Česká republika), Ga-
briela Kopcová (Česká republika), Josef Kremlá-
ček (Česká republika), Vladimír Kubíček (Česká
republika), Henry Lejeune (Belgie), Rik Lina (Nizo-
zemí), Miguel Lohlé (Kostarika) Luiz Morgadinho
(Portugalsko), Jaroslav Marák (Česká republika),
Ayse Ozkan (Turecko), Václav Pajurek (Česká re-
publika), Zdeněk Piža (Česká republika), Pedro
Prata (Portugalsko), João Rasteiro (Portugalsko),
Tomas Rayner (Belgie), Pavel Řezníček (Česká
republika), Walter de Rycke (Belgie), Enrique de
Santiago (Chile), Artur do Cruzeiro Seixas (Portu-
galsko) SAM Schwimmer (Rakousko), Erszi Szabó
Štefunková (Slovensko), Jiří Tichý (Česká republi-
ka), Ondřej Vorel (Česká republika), John Welson
(Velká Británie), Jan Wolf (Česká republika)
Mezinárodní výstava surrealismu, kterou
uspořádala česká surrealistická skupina Stir
Up v rámci delšího cyklu výstav, měla verni-
sáž 6. května v galerii Katakomby. První byla
zahájena v Muzeu Prostějovska dne 12. úno-
ra 2013. V dubnu měla následovat výstava
v Praze, která však byla díky neprofesionali-
tě a diletantismu majitelky galerie, dva dny
před vernisáží zrušena. Toto však neovlivni-
lo pořádání dalších. Druhá realizovaná vý-
stava měla vernisáž v galerii Katakomby 6.
května a ještě v témže měsíci se přestěhovala
do Muzea Vysočiny v Jihlavě, kde se v rámci
Noci muzeí uskutečnilo zahájení (24. 5.) za
velmi početného zájmu návštěvníků.
„První, kdo ze surrealistů použil pojem
„erotismus“ byl roce 1923 Robert Desnos
ve svém pojednání, kde denoval erotismus
jako vše, co provokuje a vyvolává lásku a
se sexualitou tvoří syntézu. Několik let po
publikaci Bretonova prvního manifestu su-
rrealismu, Louis Aragon vydává roku 1928
pod pseudonymem „LE CON D´IRENE“ a
píše předmluvu k Apollinairovu románu
„ONZE MILLE VERGES“. Tyto publikace,
jejichž literární hodnota se vymykala běžné
pornograi, však vyšly jen v malých bib-
liolských edicích. V témže roce Benjamin
Péret vydává „LES COUILLES ENRAGEES“,
kde použil automatickou metodu, kterou po-
važoval za více subversivní. Knihu censura
VŠICHNI JSME STVOŘENI Z LÁSKY (Erotismus nebo sexualita?)
Galerie Katakomby
Všichni jsme stvořeni z lásky
(Erotismus nebo sexualita?)
6. května – 22. května 2013
Nahoře: Amirah Gazel – Uzamčená tajemství
Vlevo: Václav Pajurek zahajuje výstavu
Dole:
Aube Elléouët – Vize Tézeovy
ihned zabavila, zůstalo zachováno jen pár
výtisků. Teprve v roce 1954 mohla znovu
vyjít, tentokrát však jen pod změněným titu-
lem „LES ROUILLES ENGAGEES“. V revui
„La révolution surréaliste“ z roku 1925 jsou
publikovány dvě ankety o sexualitě. Ty se o
erotismu zmiňují, ale používají nový a mód-
ní výraz „sexualita“, který do Francie dorazil
zároveň s psychoanalýzou. Teprve později
se sporadicky objevuje několik hlavně po-
etických sbírek, z nichž vyniká především
René Charův „Esprit poétique“ (1931), zde
autor takřka otevřeně pojednává o erotismu.
Tato Charova publikace ovlivnila i Salva-
dora Dalího, který navrhl surrealistům, aby
vytvářeli objekty se symbolickou funkcí
a s erotickou touhou. Teprve roku 1933 v 5.
čísle „Surréalisme au service de la Révolu-
tion“ Dalí požaduje, aby se pojem erotismu
nevztahoval jen na výrobu objektů. Pojem
erotismu se začíná pozvolna uplatňovat.
U příležitosti mezinárodní výstavy surrealis-
mu v roce 1938 v Paříži vychází katalog vý-
stavy jako stručný slovník surrealismu, kde
pod heslem erotismus je ,okázalá podzemní
ceremonie‘.“ Arnost Budik
(text z katalogu k výstavě – kráceno)
Galerie Lužánky
Marie Lukáčová – Město
7. května – 30. května 2013
Můžete otevřít, co otevřít jde. Tak znělo motto
výstavy studentky FAVU VUT v Brně Marie
Lukáčové, která svůj vizuální koncept Město
představila v galerii Lužánky. Kartonové kra-
bice byly seskládané do podoby moderního
města. Některé šly otevřít, jiné nikoli. Ná-
vštěvníci výstavy tak mohli nahlížet do domů,
vlastně životů a osudů jeho obyvatel.