V povídkách Život pod sukněmi se Libor Šmatelka vrací
do přelomového období osmdesátých a devadesátých
let minulého století, které sám prožil coby student na
brněnské univerzitě. Reálie jihomoravské metropole
a vysokoškolského života na samém závěru komunistického
režimu, první léta plné naděje a radostného
očekávání, spanilé jízdy za hranice, opojný prožitek
nově nabyté svobody, lásky na jeden den, anebo spíše
noc, mládenecké kratochvíle i bohémské „jízdy“, to vše
před námi ožívá prostřednictvím čtivě komponovaného
vyprávění. Ale nejde jen o lehce načrtnuté evokace
doby a její dávno už vyprchané atmosféry, ani o lechtivé
příhody mladého muže (oboje se skrývá pod metaforickým
názvem). Vyprávění odhaluje také hlubší plán
dotýkající se existenciálních i spirituálních hodnot
a věcí člověka, který má za sebou krizi středního věku
a bytostné poznání smyslu i namnoze krutého paradoxu
života.