Josef Bubeník: Fragmenty krystalového jasu

Fragmenty krystalového jasu /

Fragments of Crystalic Brightness

(Východiska tvorby hrubě otesaná ostrým břitem sekery krystalového vědomí)

Stopy Krystalického vědomí (můžeme také říci poznání, moudrosti) jsou vlastně záznamy krystalické paměti, otisky krystalických vzpomínek. Vše je zakódováno v krystalu. Skutečné podstaty krystalového vědomí se můžeme dobrat jen prostřednictvím destrukce prvotní materie krystalové hmoty. Separací dospějeme k poznání, které bude zároveň mementem, znamením, že na zlomu krystalové hmoty nemůžeme pojmout více než jen fragmenty jasu. Fragmenty krystalového jasu.

Krystalový jas je vize. Šlo by říci, že je to jasná, čistá, téměř krystalická vize. Je to vize obrazu vetknutého přímo do zdi. Omítka přerušená jakousi nebarokní abstrahovanou kartuší přechází do skla a za ním jsou krystalově zářící objekty, hologramy jasu zachycené do fragmentu krystalu, umístěného ve zdi, za zdí. Je to vize obrazu, který je podoben spíše akváriu, v němž spolu žijí skutky minulé, přítomné i ty budoucí. Je to vize nezobrazitelná (přesto se pokouším o její zobrazení), vize nezachytitelná, vize výzvy. Výzva uchopení neuchopitelného, pojmenování těžko pojmenovatelného. A tomu všemu dominuje modrozelená, tyrkysová barva. Jasná, zářící, apodiktická. Vize zítřka. Z temnoty se rodí světlo, světlo definuje temnotu. A tam někde, mezi světlem poznání a temnotou neuchopitelna, se rodí pravda krystalového jasu. Tyrkysová pravda krystalového jasu. Dělení hmoty na živou a neživou je neudržitelné z hlediska teze, že „život je zakódován v základní výbavě struktury hmoty“.